čtvrtek 12. března 2009

Jak jsem naletěl podvodníkovi

Ve středu jsem se vypravil z Prahy domů. Cesta metrem z centra byla, jako ostatně vždy, pekelně nudná. Na Černém mostě jsem vystoupil a začal scházet po schodech, autobus už čekal na svém nástupišti. Od něj se ke mně vydal asi 20 letý kluk s batohem na zádech a kousek před autobusem jsme se sešli.

Začal drmolit, že mu ukradli mobil i peněženku a že by se potřeboval dostat do Pece pod Sněžkou, což byla cílová destinace autobusu. Chvíli jsem ho odhadoval, ale věděl jsem, že mám v peněžence 20 kč a že je klidně do loterie vsadím. Moje počáteční odhady byly 60 procent.

Když jsem řekl, že mu tedy něco dám, vytáhl ruku z kapsy a všimnul jsem si, že má za nehty hromadu špíny, můj odhad klesl na 40 procent. Kupodivu poděkoval a já šel nastoupit do autobusu. Z okénka jsem pak jeho počínání pozoroval a čím dál tím víc jsem si byl jistý, že do autobusu nenastoupí. Pár dalších lidí mu dalo deseti či dvacetikorunu. Dlouho nikdo nenastupoval a tak se šel řidič protáhnout. Jak ho uviděl "okradený", tak kvapně opustil zastávku a můj odhad šel k 1 procentu.

V Řecku jsem kdysi viděl žebráka před kostelem, anglicky říkal, že nemá na jídlo a ubytování. Šla kolem paní a dala před něj chleba a dva jogurty. Reakce byla skutečně nečekaná, takový příval nadávek jsem v životě neslyšel. Případní okradení mají u mě zase na rok smůlu, kupovat si budu nanejvýš Nový prostor.

Žádné komentáře: