čtvrtek 21. října 2010

Kindle quest

Před čtyřmi dny jsem už nevydržel dlouhé čekání a rozhodl jsem se zakoupit čtečku elektronických knih. Logicky jsem zvolil Amazon Kindle, protože je úplně nejlevnější, na poslední generaci je všude slyšet samá chvála a je to prověřený prodejce. Tak jsem vylovil z peněženky svou plastikovou kartičku a poslušně opsal pár čísel do formuláře, který mi následně začal tvrdit, že Kindle dorazí již brzy do Vašich schránek.

Tento status se půl dne nezměnil, pak se nakrátko změnil na: opravdu to již brzy odešleme, až na konečné: už jsme to poslali a děj se vůle boží. Přepravní firma UPS je světově známá a nečekal jsem žádné závažné problémy, které se mi vyskytly např. s firmou GLS. (Nenašla v centru města naší adresu a zboží odeslala zpátky do Anglie a to bez jakéhokoli pokusu o kontakt…).

19. dopoledne se najednou objevily první záznamy v tracking logu, balíček byl vyexpedován z fabriky, oskenován v Cincinnati a zamířil do státu Kentucky, konkrétně Louiseville. Tam strávil docela dost času a pak dlouho nic. Předpokládané dodání 22. Dnes ráno ale najednou změna, balíček se brzy ráno dostal do Kolína nad Rýnem, odtud express do Prahy a očekávané dodání balíku je dnes ! Sken z opuštění pražského skladu tam ale nebyl, tak jsem nebyl úplně jist, kdy nakonec balíček dorazí.

Kolem oběda zvoní telefon, kdo to může být? Kurýr z UPS dorazil k nám před dům, kde ale nikdo neotevřel. Pochopitelně, doručení bylo plánováno na pátek (netvrdím, že by v pátek někdo balíček přebral ;). Tak jsem se s ním domlouval na dalším postupu. Poveze balíček zpátky do Prahy, na letiště do skladu. Že bych si nechal doručit Kindle do práce? Nebo bych se pro něj mohl zastavit na letišti. Nakonec jsme se tak domluvili, já se před 18 dopravím na letiště ke cargu UPS a tam si balíček převezmu. Řidič nebude mít vratku a všichni budou spokojeni.

Z práce jsem tedy skoro běžel na metro a tu mi volá řidič, je 1700 a on je na Černém mostě. Prý, jestli bych to nestihl dříve. No asi moc ne, nejdříve 1730… Sedám do auta, dávám si jedno cvičné kolečko kolem baráku (ano, zase jsem se nechal nachytat navigac9 Nokia) a pak konečně vyrážím na výpravu za svatým Kindlem. Doprava tak na čtyřce, než se prokoušu v Nových Butovicích ke křižovatce, tak je 5 minut pryč a dostávám SMSku, že je jižní spojka děsně ucpaná a dorazí tak v 18…

Pak už je cesta bez problémů, zatáčím směr Cargo a ono jaksi není kde zaparkovat. Volám řidiči, že jsem na místě a jestli mi poradí, kde bych mohl zaparkovat. Říká někde u plotu. Kličkuji mezi zákazy vjezdu stání, přikázaným směrem, jednosměrkou, slepou silnicí a omezením rychlosti, až konečně vidím volné místo, kde není žádná značka.

Sedím v autě, sleduji přistávající letadla a bádám nad tím, jak dlouho bude trvat, než se kolem mého auta seskupí zásahová jednotka. Kolem prochází několik lidí, ale nikdo si mě moc nevšímá, naštěstí. Za pár minut mi volá řidič, už je na místě, vyrážím zpět ke Cargu a míjím zákaz vjezdu, který tam ale při mém příjezdu zaručeně nebyl. Vážně, nekecám.

Dostávám balíček, podepisuji se na nepodepsatelný LCD a mířím zpět. Nastavuji na navigaci Bochovská. Jedu v koloně aut, sjíždím a najednou mám zvláštní pocit. Není tohle náhodou Evropská? !@!#!#!@#

Benzínka je má záchrana. Navigace nějak zaměnila Bochovskou za Chlumeckou (možná jsem se tedy uklikl, no), a tak mě hnala přímo do jámy lvové. Otočka, návrat na plzeňskou dálnici a pak už jen rozbalit ten pěkný balíček ;)

Žádné komentáře: