pátek 10. října 2008

Stydím se za svého premiéra /a hejtmana/

Vzpomínáte si na tuto kampaň, která probíhala před několika lety? Prostí lidé si koupili pár billboardů a na ně umístili sebe a tento nápis.

Když jsem si dneska přečetl vyjádření našeho pana premiéra, který nejprve vyjádřil upřímnou soustrast rodině Kočkových, aby vzápětí na to řekl, že: "kdyby politici napříč stranami brali informace Jana Kubiceho, obsažené v jeho zprávě vážně, nikoli jako předvolební folklór, nemuselo se to stát", nebyl jsem překvapen. Pochybuji ale, že se najde dostatečně odvážný novinář, který by panu premiérovi položil otázku, co tím vlastně myslel, jak by on osobně postupoval, jak on bere zprávu Krakatice, co z ní vyvozuje a jak bude postupovat. Další otázka by mohla přijít na stravenky, které hlasitě sliboval zrušit, ale pak jeho poradce Dalík dostal zakázku od stravenkářských firem a stravenky se zametly pod koberec.

Zřejmě opět nezkrotil své bujaré chování a nezjistil si, jaké byly okolnosti střelby. Podle všech prozatimních informací ke střelbě došlo, když byli oba aktéři pod vlivem alkoholu, proto se zřejmě nebude jednat o vraždu prvního stupně. Věřím, že obhájce bude upozorňovat na snížené rozpoznávací schopnosti, předchozí bezúhonnost atp. ČSSD už své stanovisko zaujala, odsoudila premiérovo vyjádření a slibuje protiakce. Není to ale zbytečné? Rozhodně se tím nijak nezlepší politická kultura, která, podobně jako akciové trhy, je u nás téměř na nule.

Jednou z důležitějších událostí minulého týdne bylo, když se hejtman Bendl několikrát utkal v debatě s exministrem Rathem (ČT2, Prima). Na většinu jeho výroků odpovídal jednoduše: "vy nám tu říkate nepravdy" Hejtman Bendl se distancuje od představitelů vlády, jeho prohlášení, že by vyhodil celou poslaneckou sněmovnu do vzduchu je toho jasným důkazem. Od premiéra se ale něco naučil, lhát a nepřiznat to...

Stejně, jako před volbami premiér podepisoval s voliči "smlouvu", tak hejtman Bendl před volbami sliboval: "Privatizovat budeme, ale kraj si nechá kontrolní podíl" Dnes se situace ujasnila, část nemocnic je již čistě v soukromých rukou a daňové přiznání na jednu A4 také nenapíšete(bod 2).

Ano, musím konstatovat, že se stydím za svého premiéra a hejtmana, ale když jsem si nyní přečetl tento text ještě jednou, spíše je lituji.

Zdroje:
Smlouva premiéra s voliči

čtvrtek 9. října 2008

Windowsy ne a ne usnout

Na mém disku se potulují 3 operační systémy. Od výrobce předinstalovanou Vistu mám jen na parádu, když chci někomu předvést skvělý dálkový ovladač velikosti cihly. Dále Gentoo, které tu a tam zapínám, abych zahřál všechny obvody několikahodinovou kompilací všeho možného. A nakonec mám Windows XP, které používám asi nejčastěji, ty slouží ke zvyšování krevního tlaku.

Protože jsem hodně zvídavý, podaří se mi systém poměrně rychle dostat do stavu, kdy nabíhá 4 a více minut. Problém s nabíháním řeší docela úspěšně hibernace, kdyby ale fungovala! Po povelu usni Windowsy zapřemýšlí, zachrochtají, zavřou oči a zdá se, že usnou. Po chvíli se ale odkopají, otevřou oči a sdělí, že pro usnutí nemají dostatek síly. (Pro dokončení API není dostatek prostředků) Dnes má trpělivost došla a tak jsem začal hledat příčinu, kterou jsem, snad, našel.
Windowsy konzumují paměť zcela nezřízeně, ale vyprazdňování vázne. Pokud máte ve svém počítačí více, než 1GB RAM, je možné, že jádro Windows nebude schopné pamět zpracovat a tím pádem ani usnout.

Takže místo ukolébavky přečtěte příště svému systému pohádku s pořadovým číslem KB909095 a dál se už jen kochejte, jak krásně spinká.

úterý 7. října 2008

Jak jsme byli v hospodě

Tak jsme si včera s kamarádem řekli, že půjdem večer do hospody - na smažák a pivo. Když jsme tam dorazili, jako vždy bylo zakouřeno, zjistili jsme, že je náš oblíbený lokál skoro plný, ale místo se pro nás naštěstí našlo. Po objednání prvního piva jsme si objednali jídlo. Čekali jsme, že to bude trvat jako vždy, tj. zhruba 10 minut.
Čas plynul a jídlo nikde.
10 minut
20 minut - hostům vedle přinesli jídlo, objednáváme další pivo
30 minut - jídlo stále nikde
40 minut - podařilo se nám upozornit na sebe obsluhujícího. Jeho reakce na to, že jsme si objednali a jestli se na nás nezapomělo byla velice překvapivá. Zeptal se, co jsme si to vlastně objednali, poté cosi sprostého zamumlal a začal přepisovat lístek. Mysleli jsme, že nám dá nějakou slevu. On ale zřejmě zjistil, že jeho kolegyně nám špatně započítala jídlo a každému přidal k ceně 2kč!
Za chvíli se servírka přišla omluvit a za dalších 5 minut přinesla i tolik očekávané jídlo.