Horror jménem Albert

Víte, kdo je Albert? Nebo spíš co je Albert? Nic? Co když doplním, že pochází z Litvy a má 56 samořezných šroubů? Pořád nic? Dobře, dobře, tak poslední indicie – je z borovicového neupraveného dřeva. Ano, jde o regál z IKEAy a současně o důvod, proč mám pěkně odřenou pravou dlaň a proč jsem si o víkendu moc pěkně zanadával.

Při návštěvě IKEAy jsem jen tak mimochodem přihodil na vozík regál, který se mi perfektně hodí na balkon. Za 250kč, no nekupte to. Dám do něj truhlíky a květináče a celé to bude vypadat prostě skvěle. Na parkovišti jsem malý balík s rozloženým regálem hodil do kufru a ve sněhové vánici zamířil domů.

Po příjezdu a třem kolečkám, než se mi povedlo všechny nakoupené balíčky dopravit do osmého patra, jsem regál hodil do komory a začal skládat skříňku besta, kterou jsem si koupil jako základ budoucího obyváku. O ní ale někdy jindy. Dnem D pro Alberta byla neděle, nebo možná spíše dnem A?

Vstal jsem pravou nohou, posnídal a dal se do rozbalování, celé to bude přeci jen formalitka. Co může být na regálu těžkého, když je z masivu? Po rozbalení se na mě vysypalo mnoho dřevíček, velký pytlík plný šroubů a čtyřstránkový manuál. Začal jsem tušit problém. Návod na montáž byl naprosto jednoduchý, smontujte každé prkénko s každým a to třemi šrouby, díry v nich nejsou navíc často předvrtány. Jak bylo řečeno již v úvodu, šroubů je 56, legrace bude tedy opravdu kopa.

Po smontování prvního rámu jsem měl už krůpěje potu na čele a začalo mne pobolívat zápěstí. Když jsem montoval druhý rám tak se krůpěje změnily v potůček a zápěstí začalo natékat. Smontovat rámy tříprkennými poličkami probíhalo v 80 minutě souboje. Základní konstrukci už jsem konečně měl a začal jsem vážně uvažovat o tom, že posledních 12 šroubů už ponechám jejich osudu. Nakonec jsem se kousl a dokroutil je. Šroubovák i dřevěná prkna sice trochu protestovala, ale nakonec se povedlo. Celá komedie trvala prakticky dvě hodiny.

Regál teď stojí pěkně na balkoně a vypadá moc pěkně. Na internetu jsem našel jedno ale ještě mnohem hezčí užití – hledejte IKEA hackers Albert (obrázek níže). Od nynějška už vybírám nábytek nejen podle toho, kolik váží jednotlivé díly, kolik má na délku, aby se mi to vešlo do auta, ale také podle toho, kolik je v balení samořezných šroubů. Minimálně do doby, než si pořídím akumulátorový šroubovák ;)

 

Jeruzalémská synagoga

Jeruzalémská, někdy také Jubilejní, synagoga je vcelku netypicky hodně vzdálená od pražského židovského města. Je také největší a nejmladší, byla postavena v letech 1905 – 1906 na místě staré Cikánovy synagogy. Návrh budovy stvořil Wilhelm Stiassny, zkušený vídeňský architekt. Za okupace sloužila synagoga jako skladiště zkonfiskovaného židovského majetku, po válce byla její činnost obnovena. Nedávno prošla velkou rekonstrukcí, při které byla objevena původní výzdoba, která je jediná svého druhu.

Dlouho jsem kolem ní chodil a říkal si, že se dovnitř podívám. Minulý víkend jsem se konečně odhodlal a po zaplacení 80kč vstupného jsem se dostal dovnitř. Synagoga je přístupná jen od dubna do října všechny dny mimo soboty, takže jsem šanci využil opravdu na poslední chvíli.

Stavba má tři lodě, průčelí zdobí mohutný islámský oblouk s nádherným rosetovým oknem a nezbytnou Davidovou hvězdou. Okamžitě jsem si všiml mnoha velkých barevných vitrážových oken, každé z nich nese jméno dárce. Na západní straně jsou velké varhany a doplňkovou ozdobou jsou lustry. Přízemí je zařízeno zcela funkčně – synagoga je totiž stále v provozu. Na ochozu v prvním patře se nachází muzeum, ve kterém je zobrazen osud Židů po konci 2. světové války a na druhé straně seznam památek ve správě Pražské židovské obce.

Výstava je to velice zajímavá, občas až mrazí (hlavně obrázky a novinové útržky z období štvavého antisemitismu v minulém režimu). I kdyby v synagoze žádná výstava nebyla, rozhodně se vyplatí ji navštívit, výzdoba je opravdu skvostná.