Kindle quest

Před čtyřmi dny jsem už nevydržel dlouhé čekání a rozhodl jsem se zakoupit čtečku elektronických knih. Logicky jsem zvolil Amazon Kindle, protože je úplně nejlevnější, na poslední generaci je všude slyšet samá chvála a je to prověřený prodejce. Tak jsem vylovil z peněženky svou plastikovou kartičku a poslušně opsal pár čísel do formuláře, který mi následně začal tvrdit, že Kindle dorazí již brzy do Vašich schránek.

Tento status se půl dne nezměnil, pak se nakrátko změnil na: opravdu to již brzy odešleme, až na konečné: už jsme to poslali a děj se vůle boží. Přepravní firma UPS je světově známá a nečekal jsem žádné závažné problémy, které se mi vyskytly např. s firmou GLS. (Nenašla v centru města naší adresu a zboží odeslala zpátky do Anglie a to bez jakéhokoli pokusu o kontakt…).

19. dopoledne se najednou objevily první záznamy v tracking logu, balíček byl vyexpedován z fabriky, oskenován v Cincinnati a zamířil do státu Kentucky, konkrétně Louiseville. Tam strávil docela dost času a pak dlouho nic. Předpokládané dodání 22. Dnes ráno ale najednou změna, balíček se brzy ráno dostal do Kolína nad Rýnem, odtud express do Prahy a očekávané dodání balíku je dnes ! Sken z opuštění pražského skladu tam ale nebyl, tak jsem nebyl úplně jist, kdy nakonec balíček dorazí.

Kolem oběda zvoní telefon, kdo to může být? Kurýr z UPS dorazil k nám před dům, kde ale nikdo neotevřel. Pochopitelně, doručení bylo plánováno na pátek (netvrdím, že by v pátek někdo balíček přebral ;). Tak jsem se s ním domlouval na dalším postupu. Poveze balíček zpátky do Prahy, na letiště do skladu. Že bych si nechal doručit Kindle do práce? Nebo bych se pro něj mohl zastavit na letišti. Nakonec jsme se tak domluvili, já se před 18 dopravím na letiště ke cargu UPS a tam si balíček převezmu. Řidič nebude mít vratku a všichni budou spokojeni.

Z práce jsem tedy skoro běžel na metro a tu mi volá řidič, je 1700 a on je na Černém mostě. Prý, jestli bych to nestihl dříve. No asi moc ne, nejdříve 1730… Sedám do auta, dávám si jedno cvičné kolečko kolem baráku (ano, zase jsem se nechal nachytat navigac9 Nokia) a pak konečně vyrážím na výpravu za svatým Kindlem. Doprava tak na čtyřce, než se prokoušu v Nových Butovicích ke křižovatce, tak je 5 minut pryč a dostávám SMSku, že je jižní spojka děsně ucpaná a dorazí tak v 18…

Pak už je cesta bez problémů, zatáčím směr Cargo a ono jaksi není kde zaparkovat. Volám řidiči, že jsem na místě a jestli mi poradí, kde bych mohl zaparkovat. Říká někde u plotu. Kličkuji mezi zákazy vjezdu stání, přikázaným směrem, jednosměrkou, slepou silnicí a omezením rychlosti, až konečně vidím volné místo, kde není žádná značka.

Sedím v autě, sleduji přistávající letadla a bádám nad tím, jak dlouho bude trvat, než se kolem mého auta seskupí zásahová jednotka. Kolem prochází několik lidí, ale nikdo si mě moc nevšímá, naštěstí. Za pár minut mi volá řidič, už je na místě, vyrážím zpět ke Cargu a míjím zákaz vjezdu, který tam ale při mém příjezdu zaručeně nebyl. Vážně, nekecám.

Dostávám balíček, podepisuji se na nepodepsatelný LCD a mířím zpět. Nastavuji na navigaci Bochovská. Jedu v koloně aut, sjíždím a najednou mám zvláštní pocit. Není tohle náhodou Evropská? !@!#!#!@#

Benzínka je má záchrana. Navigace nějak zaměnila Bochovskou za Chlumeckou (možná jsem se tedy uklikl, no), a tak mě hnala přímo do jámy lvové. Otočka, návrat na plzeňskou dálnici a pak už jen rozbalit ten pěkný balíček ;)

Dnešní cesta z práce

Lehce před půl sedmou večer, Praha. Na obzoru se s námi loučí v narůžovělém svitu slunce, lampy svítí, pomalu se tramvají číslo 22 suneme z Malostranského náměstí směr Újezd. Na zastávce Hellichova se otvírají dveře a nastupuje skupinka španělsky mluvících cizinců, kteří jdou ke strojku a snaží se z něj získat jízdenku. Bohužel se jim nedaří, tak mluví s někým z přední části vozu, zřejmě pořád chtějí získat jízdenky.

Přijíždíme do stanice Újezd, kde musím přestoupit, abych se dostal na Anděl, proti mě se najednou vynoří mladík s odznáčkem DPP a hláškou: “Kontrola jízdenek.” Pak ale obrátí hlavu a zjišťuji, že jeho dotaz míří na skupinku cizinců. Cizincům je odhadem tak 50-60 let, takže rozhodně nejde o žádné gaunery, kteří by programově jezdili načerno pražskou MHD. Linka 22 je mimochodem vyhlášená jako nejhezčí Pražská linka (http://www.myczechrepublic.com/prague/trams.html).

Jdu po schodech a revizor se snaží cizince dostat z tramvaje. Mluví trochu anglicky, ale to je jazyk, kterým cizinci nevládnou, umí jen španělsky. Paní s chápajícím úsměvem vystupuje z tramvaje se slovy: “…aaaa, a la calle…”, což bych si dovolil, vzhledem ke svým chatrným znalostem tlumočit jako:”Aha, oni se lístky kupují na ulici.”. Stojím na ostrůvku, ale revizor je vede dál od tramvaje, na chodník.

Vždy mi vrtá hlavou, jak to tihle střelci dělají, vždyť revizor nemá právo člověka zadržet, ani legitimovat. Kdyby se cizincům zachtělo, tak má smůlu, oni prostě odejdou. Ale zpátky k tématu. Slovu ID rozumí a tak mu ukazují okopírované doklady, zřejmě už slyšely o šikovných českých ručičkách, které dokáží přemisťovat věci z místa A do místa B. Nejčastěji z kabelek, batohů a bund… Přijde mi, že obě strany stále nechápou, co si myslí druhá strana o tom, že se děje.

Přijíždí mi tramvaj a rozhoduji se, jestli nastoupit, nebo se do tohoto “nedorozumění” zapojit. Bohužel, s odstupem času vím, že jsem udělal chybu. Vygumován z práce jsem nastoupil do tramvaje. Místo, abych pomohl cizincům, zachoval jsem se jako obyčejný Čech, podle vzorce: “nestrkej nos do cizích věcí”. Doufám jen, že se revizor uklidnil, cizincům pokutu nedal, a když, tak jen jednu. Pokud to takto nedopadlo, mrzí mne to o to víc, protože jsem byl v mnoha zahraničních městech a tam se cizinci vždy brali s rezervou jako ti, kteří místní pravidla moc neznají. V Praze to, zdá se, neplatí, jak je např. vidět v metro stanici Dejvická, kde si revizoři s oblibou vybírají lidi se zavazadly ocejchovanými z letiště :(

X forwarding pod Windows

Občas se stane, že máme nějaký linuxový stroj, ze kterého se dostaneme do míst, kam se obyčejný počítač nedostane. Když k tomu přidáme potřebu grafického rozhraní, jako řešení nám vypadne X forwarding, nějaká jiná forma “vzdálené plochy”, nebo přesměrování portů (ssh tunelling). Protože se často stává, že je přesměrování portů zablokováno, budeme se věnovat první variantě.

Pod Unix-Linux systémy to není prakticky žádný problém, stačí spustit příkaz ssh –X nazevstroje a po úspěšném přihlášení je jakékoliv grafické okno zobrazeno na našem stroji. Ve windows ale tak lehká varianta neexistuje.

Nejprve si musíme sehnat program pro ssh připojení putty (http://www.chiark.greenend.org.uk/~sgtatham/putty/download.html).

Po něm stáhnout jednoduchý X server Xming. Má jen 2,2 MB. (http://sourceforge.net/projects/xming/)

Nyní spustíme Xming server, to se projeví ikonkou X v systrayi. Pak spustíme putty, klikneme na Connection –> SSH a zaškrtneme položku Enable X11 forwarding.

Nyní už jen stačí úspěšně se přihlásit na server a spustit požadovaný grafický program, např. firefox…

SQL Developer 3.0 je tu

Ve čtvrtek jsem se konečně dočkal, mé prosby byly vyslyšeny a Oracle vydal SQL Developer ve verzi 3.0 Early Adopter. Konečně budou opraveny všechny ty chyby, které jsem já, nebo mnozí další uživatelé, reportovali na Oracle OTN foru.

Po stažení několikamegového souboru jsem SQL Developera spustil, znovu musel zadat cestu k JAVA JDK a Developer už nabíhal. Prvotní nadšení se však velmi rychle vytratilo, když se ukázalo, že Unit test repository je potřeba upgradovat na nový formát. Učinil jsem tak tedy na své lokální instalaci, abych nerozbil kolegům testovací VMWareu.

Objevila se nová možnost kaskádování suite testů do sebe, chvályhodné, bohužel však stále zůstala trapná nutnost mít pro unit test proceduru či package. Není tedy možné napsat vlastní nezávislý test :( Snad se tedy dočkáme v další verzi. Hlavní věc, na kterou jsem byl zvědav však bylo samotné spuštění unit testu. Předchozí verze 2.1.1.64 totiž měla jednu skvělou vlastnost, unit test vracel jinou hodnotu, pokud byl spuštěn z příkazové řádky pomocí ututil utility a přímo, z GUI. Po delší analýze jsem odhalil, že ututil pošle commit po spuštění testované procedury a následný rollback v teardown sekci je zbytečný :(

Řekli bychom poměrně závažná chyba, že? Ale to soudruhům z NDR, pardon, Oraclu, vůbec nevadí a klidně jí v této verzi vůbec neřešili. Během bádání jsme navíc zcela náhodou zjistili, že se tato chyba projeví pouze tehdy, pokud je databáze, nad kterou se testy spouští, a unit test repository, v jednom schematu. Pokud jsou na různých místech, k chybě nedochází.

Export nevalidních CSV dat, kdy jsou do exportu umístěny neuvozovkované čárky (jako oddělovač desetinného místa) už vůbec nemá smysl komentovat. Škoda, že Oracle propaguje svojí novou unit test feature, kde může, a pak ani neopravuje takto závažné chyby, které prakticky znemožňují jeho používání. Takže tuto verzi vynechám a počkám, až budou konečně opraveny chyby, které jsou nezbytné pro normální běžné používání.

Host_Error: UserMsg: Not Present on Client 58

Dneska jsem při zprovozňování Counter-Strike serveru s Warcraft 3 modem narazil na tuto error hlášku. Zprvu jsem si nevěděl rady, ale nakonec se řešení ukázalo jako velice jednoduché.

Stačí v konfiguračním souboru war3FT.cfg nastavit tyto konfigurační proměnné:

wc3_save_pruning 0

wc3_query_client 0

Celý vtip je asi v tom, že se druhým parametrem testuje nastavení cl_minmodel u uživatele a to vyvolá výše uvedenou chybu.