Koncem minulého roku jsem si pořídil nové vozítko, Hyundai i20. Starou Felicii se mi podařilo týden nato prodat díky aukčnímu portálu Aukro, ale to je zase jiná historka. Výběr byl docela dlouhý a obtížný, v úvahu přicházelo několik značek, počínaje KIAou Rio, Citroenem C3, Toyotou Yaris až po Hyundai i20 a i30.
Nakonec zvítězila, díky příznivé ceně a spotřebě, Hyundai i20, která se také koncem loňského roku často objevovala v televizních reklamách. Za těch pár týdnů, které již uplynuly, jsem už najezdil pár kilometrů a tak jsem tuhle přemýšlel, co mi na autě vadí a co se mi na něm líbí.
Nejprve začnu klady, ty si většina lidí totiž neuvědomuje a má tendence vyzdvihovat negativa. Líbí se mi, že mi nepíská střešní okénko, auto startuje, když otočím klíčkem a rádio nešumí a hraje čistě. Jednou mi tedy CD disk v mechanice pěkně lupal, ale pak jsem zjistil, že to bylo totálním zamlžením díky mrazu ;)
Další věcí, která se mi líbí, je spotřeba, která se skutečně pohybuje někde lehce nad 5,5l/100km. Pravdou sice je, že ji dosahuji díky tomu, že jezdím převážně po Pražském okruhu a dálnici, ale i tak. Dál se mi líbí centrální zamykání, bez kterého si teď už nedokážu auto představit. Výrobce také udělal část čalounění předních dveří v látkovém provedení a spodní část řadicí páky a otvírátka dveří mají chromovou úpravu.
Pěkný je motor, který, ač 1,25l, je pěkně svižný a má v otáčkách příjemný zvuk. V rámci zajíždění jsem se zatím neodvážil honit ho do vyšších otáček, ale kolem 3500 přede jako kotě ;) Taky slušně zabírá, akorát je oproti mému minulému dieselovému traktůrku třeba více řadit.
Rozčiluje mne, že je řadicí páka neuvěřitelně gumová, také mohli trochu zainvestovat a udělat pochromovaný dekor. Plasty na palubní desce vypadají docela slušně, ale materiál, z kterého je volant, by zase zasloužil vylepšit. Kdybych s autem jezdil víc, litoval bych, že jsem si nepřiplatil za kožený volant.
Další otravná věc je rezerva, která je úzká, ale i s tím se dá žít. Co mě vytáčí je kvalita matice řadicí páky, když chci řadit trojku, nestačí jen posunout páku vpřed, ale je nutné ji vyklonit trochu doprava, asi se v dílně něco úplně nepovedlo. Další drobnost, které jsem si všiml je drhnoucí plyn při uvolňování. Nejde asi o závadu, ale je to nezvyklé.
To, že rádio nemá USB konektor, je standardní, byť špatná, politika výrobce. Jako by ten konektor byl tak strašně drahá záležitost. To samé si myslím o tempomatu a ovládacích prvcích na volantu, ale budiž, měl jsem si koupit dražší a lépe vybavenější auto.
Jak to tedy s i20 je? Když jsem vyplňoval dotazník spokojenosti pro Hyundai i20, tak jsem na otázku, jestli bych si auto koupil znovu, odpověděl spíše ano. Poměr cena/výkon je v tomto případě jednoznačně bezkonkurenční, za něco málo přes 200 tisíc dostat jiné takto vybavené auto stále nelze. Zajímavou konkurencí je možná Kia RIO, ale ta stojí o 40 tisíc víc. Rozdíl mi zaplatí provoz na 2-3 roky. Moje doporučení tedy zní, pokud nepotřebujete trhače asfaltu a chcete malé a úsporné vozítko, pak je Hyundai i20 to pravé pro Vás.