V sobotu bylo krásně a já jsem slyšel jen chválu na letošní Shakespearovské slavnosti. Již loni jsem se jich chtěl zúčastnit, bohužel už ale nebyly lístky. Letošní situace byla relativně podobná, alespoň co se týče her Windsorské paničky a Zkrocení zlé ženy. Shodou náhod zrovna bylo pár volných míst na představení Něco za něco a co lepšího, v akci 1+1. Tak jsem napsal kamarádce a snažil se jí nalákat. Úspěšně ;)
Akce 1+1 ale měla drobný háček, vstupenky se musely koupit přímo na Purkrabství Hradu, ale vzhledem k počasí mi to vůbec nevadilo. Po koupi vstupenek jsem se podíval na internet a znervózněl jsem. Meteorologové vydali varování před prudkými bouřkami, přívalovými dešti a dalším příjemným počasím. Pohled na meteoradar ale nic takového nenaznačoval a ani Medard online se svým výpočetním modelem déšť jako noční zábavu neviděl.
Čím více se blížil večer, tím více mi bylo jasné, že déšť se konat nebude a užijeme si pěkné představení. Jsem ale člověk opatrný, vzal jsem si proto i bundu, i deštník a doufal, že vážně nebude třeba.
Sešli jsme se na Malostranské ve 2000 a vydali se do kopce k Hradu. Naštěstí již v protisměru nešlo tolik turistů, jako odpoledne, tak nám výšlap zabral necelých deset minut. Pokochali jsme se výhledem na Prahu v zapadajícím slunci a prošli na nádvoří purkrabství. Lístky jsem nikde nevytrousil, navíc byly první kategorie, takže jsme měli nárok na zapůjčení deky a pěnové vložky na židli. Byl opravdu pěkný letní teplý večer, deku jsme s díky odmítli. Byl nám nabídnut program, který vypadal opravdu kvalitně, tlustá lepená vazba a k ní časopis. Neodolal jsem a za necelou stokorunu jej pořídil.
Pak jsme zašli do místního minibaru, ve kterém bylo opravdu nedýchatelně a odnesli si colu, minerálku a trochu vody pro univerzální zlepšovač nálady, který jsem kamarádce pořídil. Usadili jsme se a po pár minutách již představení začalo. Hlediště zdaleka nebylo naplněno, v předprodeji bylo do poslední chvíle přes sto lístků.
V úvodní scéně z Vídně odešel vladař (M.Trnavský) a předal dočasně moc vybranému zástupci. I stalo se, že korupce Vídní zcela prorostla a zástupce svévolně zákony si vykládal.Oprášil léta staré zákony, podle nichž se nemanželské dítě trestalo smrtí. Sestra odsouzeného šla žádat o milost. zástupce jí nabídl, že ji udělí, pokud mu bude po vůli. Ona nakonec souhlasí, ale lstí za sebe pošle jinou – majitelku nevěstince. Celou hrou prochází policista Lakeť, který je trochu retardovaný a plete si slova. Zřejmě dlouho nezapomenu na větu: “Moje žena je dobře deformovaná, má spoustu informací od kamarádek”.
Hra obsahuje mnoho jazykových hříček a často využívá jazykových odchylek, např. polské “šukat”. Na konci hry se vládce vrací, svého zástupce nechává popravit a žádá sestru odsouzeného o ruku. V naší verzi si ale M. Trnavský stále pletl jména hlavní ženské postavy Isabelly a Mariany (majitelka nevěstince – wellnesu). Když pak pronesl: “Mariano, vezmeš si mne?”
Isabella hrdě opáčila: “Ale já nejsem Mariana, já jsem Isabella !” a naštvaně odkráčela pryč. Vládce za ní zvolal: “Proč si mne nechceš vzít, vadí ti, že si snad pletu jména?”. Pokud se někdo nesmál už při prvním přeřeku, a myslím, že nikdo takový nebyl, tak po tomto bylo vymalováno. Herci sklidili za tento gag potlesk, během něhož se uklidnili, aby byli schopni přes smích pokračovat ;) Otázkou je, zda-li si má vládce podle scénáře Isabellu vzít, či nikoliv.
Představení skončilo, herci sklidili potlesk a my se pomalu vydali na metro. U východu jsme ještě obdrželi dárek od sponzora – plzeňského prazdroje – 13,16,18 stupňová piva zabalená v úhledné krabici. Při cestě domů jsem prověřil fakt, že metro jezdí v pátek a sobotu až do 0100 ;) Večer se vydařil, počasí i herecké výkony byly výborné a příští rok budu bedlivě sledovat program těchto slavností, abych nebyl limitován výběrem na poslední chvíli. Na závěr musím poděkovat hlavnímu partnerovi slavností, skupině PPF, bez kterého by se zřejmě tento festival nekonal. Je pěkné vidět, že cílem nemusí být vždy jen zisk…
