Předevčírem jsem byl na obědě ve studentské menze UK. Toto zařízení skýtá mnoho výhod. Začněme garancí čisté kuchyně, nemůže se Vám tedy stát něco podobného, co ukazovali tento týden v pořadu Ano, šéfe! Tedy žádná plíseň ani nazelenalé maso. Další výhodou je nízká cena, 35kč za polévku, hlavní jídlo, někdy desert a čaj, za tolik se v Praze nenajíte. Zvláštní, že mensy ČVUT nejsou v tomto absolutně schopné konkurovat a ceny se pohybují od 50kč za tuto sestavu výše, ale to by bylo předmětem samostatného článku. Poslední výhodou je, že do menz UK chodí ve velké míře studentky.
Ale abych se dostal k tématu, sedáme si ke stolu, ob místo sedí dva kluci, jeden z nich náš příchod evidentně nelibě nese. V ruce má nějaké desky s grafy a částkami 126kč, 250kč atd… Stačí pár vět a chápu, o co jde: “No ty mi tady podepíšeš smlouvu a pak začneš shánět lidi. Z každýho budeš mít provizi a až oni seženou lidi, budeš mít provizi z provizí. A tak dále. A tak se budeš postupně vypracovávat v tomhle žebříčku, až můžeš být kapitán, nebo generální ředitel, nebo dokonce prezident. A co je na tom dobrý je to, že těhle lidí může být víc, podle toho, jak se snažej.”
Zde jeho spolužák evidentně ucítil jeden z mnoha problémů: “A už jsou nějací prezidenti?” “Ne, to ne, zatím se začíná, ale už máme 5 generálních ředitelů.” Čekal jsem, že tímto hovor skončí a pan letadlo bude odkázán do příslušných míst, ale oběť se ptala dál: “A proč mám platit garanční fond?” “No z něj se přece vracej provize, když někdo zruší pojištění v prvních 14 dnech. Uniqua, Generalli, ČSOB, Kooperativa, každá to má jinak a znáš to, peníze na účtě se přece hned utratí a pak bysis na vrácení provizí musel půjčit a byl by problém, proto tu máme ten 5000kč rezervní povinný fond.”
“A co Karel, ten už podepsal?” “Ano, a Vašek taky. Znáš ho, a to on dělá pro ten XXXkredit, půjčej ti 100litrů na 3 roky a ty přeplatíš 100, drsná lichva, to bych dělat nemohl…”
Evidentně fungující metoda přesvědčovací metoda, když to podepsali spolužáci, tak proč bych nemohl já. “Ale oni nechtěj shánět lidi, chtějí si stejně spořit a tak mi to tu podepsali a mají to levnější. Navíc ještě to super levný telefonování, to je nabídka, kterou prostě nemůžeš odmítnout….”
Hovor se vedl v podobném duchu dále a dále, až dojedli a odešli. Když jsem o víkendu viděl komedii “U mě dobrý” a herečka vytáhla produkty Rumway (parodie na Amway), dob5e jsem se pobavil. Divoká 90. léta, skořápkáři a pyramidové hry, ok, ale dnes? MLM (multi-level marketing) odborníci mě zde nejspíše ušlapou, proč haním něco, s čím nemám zkušenosti, a že to samozřejmě funguje, ale postupem času jsem si vytvořil svůj názor:
“Bez práce nejsou koláče. O provizi z provize slyšeti, hovor rychle ukončiti."