pátek 15. července 2011

Í Tý opravuje záchod

Ráno jsem se vzbudil a podstupoval ranní očistu, když tu zmáčknu splachovací tlačítko a ono… nic :( “Že by netekla voda?”, napadlo mě. Ale ne, voda normálně z kohoutku nádherně zurčela. Takže problém musí být kdesi v napouštěcím ventilu, protože kohoutek uzavírající přívod vody do toalety šel otočit do obou poloh a nic se nedělo. Začal jsem tedy s rozebíráním záchoda. (Mimochodem, neznám lepší ranní zábavu.)

Záchod se otvíral klasickým způsobem, bylo nutné vykroutit objímku s tlačítkem a dostal bych se do nádržky, ale ! Objímka vůbec nechtěla povolit, zřejmě jí dlouho nikdo nevyšroubovával. Po prvních otočkách už jsem jí mohl chytit prsty a otočit. Prsty mi projela ostrá řezavá bolest a já nechápal, co se děje. Podíval jsem se na prsty a ty vypadaly, jako bych si je hladil žiletkou. Prořízl jsem si bříško ukazováčku a to docela hluboko :(

Sprostě jsem zaklel a šel do koupelny čistit ránu, na nějakou opravu už jsem neměl ani pomyšlení. Navíc jsem zjistil, že jsem si prořízl i ukazováček na ruce levé, naštěstí ne tak hluboko. Po pár minutách se mi podařilo krvácení zastavit a vyrazil jsem do práce. Během cesty se ruka zase ozvala, když mi při dobíhání tramvaje zase začala téct krev. Asi mám hodně silné srdce.

Den v práci byl trochu utrpením, zkuste si psát na klávesnici bez obou ukazováčků. Působíte nejen komicky, ale navíc uděláte spoustu překlepů, když navíc sem tam zaklejete, protože ukazovák přeci jen použijete, okolí Vás začne považovat za blázna. Ale zkuste jim říct, že jste se pořezali o záchod, a máte kazajku téměř jistou.

Po návratu z práce jsem se posilnil a vydal jsem se vybojovat finální bitvu s nepřítelem.Poučen z ranního boje jsem použil gumové rukavice – nejen kvůli možnému pořezání, ale hlavně z hygienických důvodů. Kryt jsem sundal a zjistil, kde je problém. Klasika, napouštěcí ventil. Zkusil jsem ho rozšroubovat a ze shora propláchnout vodou, ale bezúspěšně, pořád nic nepřitékalo. Nezbylo, než odmontovat přítok, dle mých zkušeností 2. nejzábavnější práce při opravě toalety. (Pro neinformované, na prvním místě je výměna nádržky.) Zavřel jsem vodu do toalety a začal jsem přívod odpojovat.

Jaké bylo mé překvapení, když jsem zjistil, že i přes uzavřený přívod voda stále teče! Kohoutek dokohoutkoval. Musel jsem tedy uzavřít studenou vodu pro celý byt, naštěstí kohouty na hlavním přívodu naštěstí vypadaly bytelně a tak vodotrysk konečně ustal. Vylil jsem plný kýbl, setřel podlahu a začal s očistou vnitřností toalety. Důkladně jsem propláchl ventil v teplé vodě ( tu jsem nezavíral ) a namontoval ho zpět. Trochu jsem se bál, co na to těsnění, které se mi téměř rozpadalo v ruce, ale doufal jsem, že to nějak dopadne…

Nedopadlo.

Do nádržky sice natékala voda, ta ale natékala i do kbelíku pod přívodní hadicí a to ve slušné intenzitě. Zavřel jsem tedy přívod do nádržky, začal opět odmontovávat přívod a hledat způsob, kterým bych alespoň provizorně mohl těsnění nahradit. Nakonec jsem po chvilce hledání nalezl těsnění o něco větší, ale vybaven průmyslovým nožem a poučkou, že kruh je v podstatě mnohoúhelník, jsem začal těsnění po malých proužkách seřezávat.

Když mělo dostatečnou šířku, dal jsem ho spolu s původním těsněním do přítokové matky a začal šroubovat. ( Podle pravidla: Víc těsnění, víc Adidas.) Těsněním se vevnitř nějak nelíbilo a tak jsem je musel umravnit pomocí šroubováku. Když jsem přikládal přívodní trubku k přítokovému ventilu, spolubydlící si v koupelně pustil vodu. No a protože netekla studená, pustil horkou. Nevím, co se stalo a jak je to možné, ale v tu ránu mi z přítokovky vyletěl proud horké vody a začala sprcha číslo dvě. Přes protesty spolubydlícího jsem zavřel i vodu teplou.

Zvolna jsem se začal modlit, ať to už konečně nějak dopadne, protože vidina vypnuté vody a nutnosti volat instalatéra, mne nenaplňovala zrovna štěstím. Vylil jsem kyblík, vytřel podlahu a začal montovat. “Už to bude?”. “To je legrace, pozorovat takhle někoho, jak něco opravuje.”. Pomalu a nenápadně jsem si přitáhl průmyslový nůž a začal si opakovat, že vražda nic neřeší. Kdo by navíc tu krev uklízel, igelity od malování jsem už sklidil :(

Dotáhl jsem závit a pomalu pustil vodu. Vyhlídky byly hodně špatné, protože plastový ventil není konstruován na větší množství cyklů montáž-demontáž a na některých místech se ze závitu začaly odlupovat šupinky. Nákup nového přítokového modulu byl nutností.

“Kap, kap, kap.”, voda pomalu kapala do připraveného kyblíku. Rozhodl jsem se, že o půlnoci s tím už stejně nic lepšího neudělám, tak jsme se umyli, zavřeli vodu a šli spát s tím, že další den přítok vyměním. Kupodivu ráno byla situace mnohem lepší, těsnění si asi už sedlo a intenzita se výrazně zmenšila. Nicméně jsem po práci zajel do Obi a vyhledal uličku s přítokovými ventily.

Stojím a stojím, samozřejmě jsem si nevyfotil ventil. “Půlcoulka, nebo 3/8, toť otázka.”, praví klasik. Zvolil jsem nakonec po dlouhém vnitřním boji půlcoulku s tím, že jí v nejhorším další den vyměním. K ní ještě nové těsnění a jel jsem domů.

Čím více jsem se blížil ke dveřím, tím více jsem byl přesvědčen o tom, že jsem vybral špatně a zítra mne čeká návštěva Obi znovu. No a měl jsem pravdu, zvolil jsem samozřejmě špatně. Jediná dobrá zpráva je, že se intenzita zase výrazně snížila a tak přívodní ventil nejspíš ani měnit nebudu a nechám si ho “jen tak pro jistotu”.

Taková malá a neškodná věc, jako záchod a kolik legrace si s ní užijete ;) Doporučuji do každé rodiny, skvělý produkt.

středa 13. července 2011

Kandinsky, Kupka, Schoenberg v Sovových mlýnech

497px-Franti%C5%A1ek_Kupka_-_Katedr%C3%A1la_-_Google_Art_Project[1]Včera byl parný den a po příjemné procházce jsem šel kolem Sovových mlýnů. Už jsem se na tuto výstavu zajít podívat před 14 dny, ale zaspal jsem :D Čekal jsem, že prostory budou klimatizované a výstava nebude masovou záležitostí, tak jsem prošel na nádvoříčko a začal hledat pokladnu. Nemohl jsem si nevšimnout zajímavých děl na nádvoříčku, kdybych to mohl popsat, nazval bych to skulptury ze železného šrotu.

U pokladny nebyla fronta, tak jsem zaplatil 180 korun, dostal vstupenku, miniprůvodce a instrukce, kde se výstava nachází. Konec této výstavy je plánován na polovinu prázdnin, tj. 31.7.2011. První patro po schodech nahoru a pak rovně. V předsálí jsem si pročetl životopisy všech účastníků, nebylo překvapením, že žili prakticky ve stejné době. Otevřel jsem neprůhledné zrcadlové dveře a ovanul mě přísun chladného suchého vzduchu.Hned u vstupu mi byla zkontrolována vstupenka a pak už jsem se mohl volně procházet.

Výstava je dvoupatrová, nejprve v prvním patře narazíme na tisky, skicy, studie, místnosti mají zatemněná okna, zřejmě proto, aby se díla světlem nepoškodila. Na konci prvního patra je větší místnost, která je s okny a vévodí ji masivní dřevěný stůl. Na něm jsou dvě publikace v antizlodějském provedení. Nemyslím si ale, že by někdo navštívil tuto výstavu za 180 korun a pak kradl 800 stránkovou publikaci o Kupkovi, ale možná jsem idealista.

kandinsky%20impression%20V%20park%201911[1]Z této místnosti vedou krásné litinové schody do druhého patra, kde expozice pokračuje a jsou vystaveny i některé oleje. Mezi nimi i Katedrála od Kupky a Impression V. od Kandinského. Dále jsou opět vystaveny studie a mj. i pas Schoenberga. Když jsem díla prohlížel, zaujal mě termín kvaš. Díla malovaná touto technikou vypadají jako malované vodovkami. Zeptal jsme se proto hlídačky a tím ji dostal, také nevěděla. Později jsem si na Wikipedii našel, že jde o techniku malby akvarelem v kombinaci s bělobou.

Celkově mě výstava trochu zklamala, většina vystavených děl jsou jen akvarely či již zmiňované kvaše, velkých olejů je málo. Jsme malá země, ale proč pak mám platit vstupné srovnatelné s Albertinou? Pamatovat si budu asi opravdu jen dva zmíněné obrazy, přičemž hlavně katedrála je opravdu dílo, které bych si klidně do obyváku pověsil. Google mu přikládá taky velký význam a proto ho má naskenovaný ve vysokém rozlišení ve svém projektu google art project. Sledujte každý tah štětcem, aniž byste znervózňovali ochranku, zde: http://www.googleartproject.com/museums/kampa/the-cathedral

úterý 12. července 2011

Nahrávání skriptů v UTF8 pomocí SQL*Loader

Řešení se liší podle toho, na čem Vaše databáze běží.

Windows

Potřebujete-li nahrát do Oracle skript, který je v UTF8, je třeba zkontrolovat obsah proměnné NLS_LANG:
echo %NLS_LANG%
Pokud je prázdná, nastavte ji příkazem:
set NLS_LANG=.AL32UTF8

Unix/Linux

Zkontrolujte proměnnou příkazem:
echo $NLS_LANG
Pokud je nenalezena, nastavte ji:
export NLS_LANG=.AL32UTF8

neděle 10. července 2011

Jak ČSOB přichází o zákazníky

4.7. jsem měl, zřejmě stejně jako polovina národa, dovolenou. Druhý den v tomto roce. Pro ty s krátkou pamětí připomínám, že bylo neuvěřitelně ošklivo, zima déšť, prostě hnus. Tak jsem se vydal na úřady – pošta, dopravní inspektorát, banka. Čekal jsem problémy všude, ale že se vyskytnou v poslední instituci, jsem nečekal.

V ČSOB mám účet přes 10 let, začínal jsem účtem Junior, Student a nyní mám účet Student Plus. K němu jsem si časem pořídil také dolarové konto s kartou a pojištěním Exclusive, takže jsem bance už nějaké korunky na poplatcích zaplatil a to, že už několik let nedostávám žádné úroky, nezmiňuji. Pojištění i kartu jsem po 2 letech zrušil, protože převážily nevýhody nad přínosy. V září se ale chystám do zahraničí a tak jsem si říkal, že bych rád nějaké pojištění přeci jen sjednal. Navíc mi přišel z banky dopis, že mi v září skončí bezplatné vedení konta a v prosinci, v den mých 28 narozenin, zanikne konto úplně.

Vešel jsem do banky a na dotykové obrazovce si zvolil odpovídající položku. Než jsem se stačil posadit, tak už moje číslo blikalo u jedné přepážky. Šok vzhledem k minulé návštěvě, kde jsem v prázdné bance čekal 10 minut, než si dvě bankovní úřednice dovypráví příhody z dovolené. Vylíčil jsem své problémy, že mi bude končit konto, a že bych chtěl sjednat pojištění. Dozvěděl jsem se, že v prosinci má studentská karta definitivně skončí, nelze nijak prodloužit ani převést a s ní zanikne vše, co se s ní pojí, tedy i případné pojištění.

“Je to tedy tak, že zaplatím za pojištění a po skončení platnosti karty mi bude poměrná částka vrácena?”, zeptal jsem se.

“Ano, ale pro jistotu se zeptám kolegyně.”, dostal jsem nadějnou odpověď.

“Ne, to nejde, nic zpátky nedostanete.”, potěšila mne kolegyně.

“Není to nelogické? Zaplatím Vám službu na rok, budete mi ji poskytovat pouze 3 měsíce a nic mi nevrátíte?”, zkoušel jsem to dál.

“Ne, karta končí a poplatky zpět nevracíme.”, dostal jsem opět zápornou odpověď.

Pokud tato banka funguje tímto způsobem, pak se toho nechci účastnit. Začal jsem si tedy hledat nový ústav a mimo jiné jsem hledal, jak to tedy s vracením poplatků je. Nalezl jsem tento případ: http://www.bankovnipoplatky.com/kdyz-se-nedate-budou-nas-banky-respektovat-9810.html Klient řešil prakticky totožný případ a řešením je odkaz na zákon č. 284/2009 Sb. §97, kde se praví:

§ 97- Je-li úplata za poskytování platebních služeb stanovena pevnou částkou za určité  období, náleží poskytovateli v případě výpovědi rámcové smlouvy pouze poměrná část této úplaty za dobu do zániku rámcové smlouvy.

Podivné, že pracovnice banky neznají zákony, které přímo ovlivňují výkon její práce. Zřejmě si tedy vrácení poplatku dokážu obhájit, ale stále ještě nejsem přesvědčen o správnosti setrvání u tohoto ústavu. Z porovnání na serveru www.mesec.cz mi nejlépe vyšla Raiffeisenbank, která, pokud máte dostatečný obrat na účtu, nabízí vedení účtu a další věci zdarma. Navíc má své filiálky i v nákupních centrech, takže mají velice flexibilní otvírací dobu – v některých případech soboty i neděle (Palladium, Zličín, Letňany…).

Počkám ještě o vyjádření ČSOB, ale zřejmě mi tato situace otevřela oči a 90 korun, které chce ČSOB za Aktivní konto, neobjednám. Líbí se mi Exkluzivní konto, ale na to nemám potřebnou hotovost a pochybuji, že by mi banka pro mé modré oči limit snížila ;) Nevěřím, že bych za doplňkové služby u Raiffeisenbank utratil více, než oněch 90 korun měsíčně. I když cena za příchozí SMS z banky 4 koruny se mi zdá skutečně přemrštěná :(

Automatické pokladny Tesco

Sobota, 2000, je lepší čas pro nákup? Kupodivu obchod nebyl poloprázdný, zřejmě je podobně smýšlejících lidí více. Otravovat mizerně placené prodavačky a prodavače je asi národní sport. Původně jsem šel pouze pro cibuli, ale nakonec jsem si odnesl mimo cibule také šunku, buchtu, sýr a pár dalších maličkostí. Už jsem zpozoroval, že se to stává nějakým pravidlem a čím jsem hladovější, tím více dalších věcí nakupuji.

Když jsem dorazil k pokladnám, zjistil jsem, že u všech jsou poměrně velké fronty, ale samoobslužné pokladny jsou skoro prázdné. Odhodlal jsem se tedy k riskantnímu kroku a rozhodl se odbavit svůj nákup bez přítomnosti lidské síly.

Položil jsem košík vpravo na odkládací plochu a na dotykové obrazovce zadal start. Hlasový průvodce mi poradil, co mám dělat. Překvapivě jsem měl načíst kód ze zboží ;) Jako prodavač bych se neuživil, protože mi načtení trvalo neuvěřitelně dlouho. Odložil jsem výrobek, ale automat nebyl spokojen, chtěl ho odložit do pravé velké odkládací plochy, na které jsou plastové Tesco tašky. Zřejmě kvůli kontrole hmotnosti.

Po načtení druhého kousku mne automat vyzval k načtení Tesco Clubcard, i to se mi povedlo. Pípal jsem a pípal, až mi zbyla ona cibule, která samozřejmě kód nemá. Pro tento případ má obrazovka volbu Najít zboží. Po kliknutí jsem musel odhadnout, že cibule se řadí mezi zeleninu a pak už bylo vše snadné, stačilo ji jen položit na váhu. 20 korun za 2 cibule, no představte si to!

V košíku už jsem neměl žádné zboží, kliknutím na zaplatit jsem dokončil nákup. Objevila se volba na placení – kartou, nebo hotově. Zvolil jsem hotovostní platbu a byl vyzván k vložení bankovek, ale kam? Stačilo se podívat dolů, kde je štěrbina na bankovky i mince. Automat chvíli počítal, pak vytiskl účtenku a vysypal drobné. Příště zkusím kartu…

Pokud mohu odhadnout, odbavení přes samoobslužný terminál bude pomalejší, než přes klasickou pokladnu, jen hledání čárového kódu mi zabralo hrozně času, ale ušetří se za personál. Tyto automatické pokladny jsou kontrolovány zaměstnanci Tesco, ale většinou pouze radí, jak postupovat dál, nebo odebírají prázdné košíky. Pokud jste samoobslužnou pokladnu nikdy neviděli, doporučuji si někdy do Tesca zajít a vyzkoušet si to. Ideálně někdy, kdy nebude v obchodě příliš lidí, abyste zbytečně nezdržovali a mohli si odbavení náležitě vychutnat ;)