Když jsem se blížil k autobusáku, viděl jsem autobus do Prahy, který byl našlápnutý až na schody vedle řidiče. Když jsem přišel na nádraží, ani ve snu by mně nenapadlo, že tam bude pořád tolik lidí. Naštěstí ale čekali na sousední autobus. Ten přijel, koukám, taky Praha, vzal 5 lidí, zavřel dveře a odjel. Dav se přesunul na naše stanoviště, nicméně slušně, nikdo se nesnažil předbíhat.
Pak přijel "můj" autobus. Nějaká slečna zezadu se velice rychle prosmýkla kolem mě a už nastupovala. Byl jsem v dobré pozici, mohl jsem se natlačit do autobusu, ale pustil jsem rodinku se 2 malými dětmi. Jak se říká, každý dobrý skutek musí být... Najednou slyším zvuk zavírajících se dveří a hlas řidiče: "mám plno, neberu" a dveře se mi zabouchly před nosem.
Super, co teď? Tak jsem to zabalil, další autobus - poslední - měl jet kolem 20 hodiny. Vida 30 lidí za mnou jsem usoudil, že tohle opravdu nemá smysl a šel domů. Tam jsem našel vlak! Vlakem jsem nikdy do Prahy nejel, protože nejrychlejší drak jede hodinu třicet, což je oproti 40 minutám autobusu slušný rozdíl. Na hlavním nádraží jsem bez problémů koupil lístky a vyšel na temné nástupiště.
Světelná tabule oznamovala, že vlak by měl každou chvíli dorazit na třetí kolej. Tma byla taková, že se dala krájet, takže všecko za 2 kolejí bylo vidět jen v hrubých obrysech. Za pár minut vlak dorazil, prakticky načas. Nastoupil jsem a našel jsem místo k sezení, na čtyřsedačce jsme seděli dva. Docela komfort, to bych mohl vlakem jezdit častěji. Vlak cuknul, začal zrychlovat a za chvíli už jsme si to šinuli dobrou stovkou po českých luzích a hájích. Dokonce nás navštívila i průvodčí s pomocníkem.
Světlo svítilo, topení topilo, idylka. Za chvíli jsme byli ve Všetatech a pak už jsme nabrali přímý kurz na Prahu. Po chvíli se otevřela scenérie Černého mostu, byli jsme v Praze. A načas, dokonce s mírným předstihem. Za chvíli jsme dojeli na nádraží Vysočany. Vlak chvíli stál, pak se něco začalo ozývat z amplionu: "...se omlouváme."
5 minut - koukám z okna
10 minut - někteří cestující si jdou zakouřit
15 minut - soused se zvedá a odchází, zřejmě na metro
20 minut - "... rychlík bude opožděn..."
25 minut - proklínám se, že jsem nešel na metro, doufám, že co nejrychleji vyjedeme
30 minut - hlášení, pojedeme
35 minut - vlak se rozjíždí
36,5 minuty - vlak opět stojí
40 minut - vlak se rozjíždí
41,5 minuty - vlak stojí
42 minut - míjí nás Pendolino
45 minut - vjíždíme na Hlavní nádraží
Neuvěřitelné, 3 kilometry jsem jel 45 minut naposledy na D1. Na druhou stranu, kdo Vám nabídne ten pohled, když jdete kolem luxusních krámů, před kterými campují bezdomovci... Takže vlakem opět nějakou dobu opravdu nepojedu. A když, tak jedině do Vysočan.
