Restaurant Bar Bílkova 13

Protože jsem úspěšně udělal Oracle zkoušku 1Z0-051, splnil jsem svůj motivační slib a pozval kamarádku na večeři v rámci akce Prague Wine Week (http://www.praguewine.cz/). Konkrétně na Wine & Food Tandem 10 do restaurace v Bílkově ulici.

Den předem jsem si byl podnik obhlédnout, abych zjistil velikost a úroveň podniku. Šel jsem z Náměstí Republiky Dlouhou ulicí a dál podle navigace. Pěkně do úzkých křivolakých uliček. Nikde ani živáčka, jen přítmí pouličních lamp, v sedm hodin večer jsem se pozvolna začal bát :) Bar zvenku vypadal poměrně malý, čistý, vevnitř prakticky nikdo. Cestou zpět stačilo dvakrát zabočit a už jsem byl v Pařížské ;)

Rezervaci jsme měli na 1900, přišli jsme o něco málo dříve, u vchodu nás uvítala uvaděčka, která zavolala číšnici, která nám odebrala kabáty. Opět jsem zalitoval, že nejsem žena. Přesouvání peněženky, mobilu a dalších drobností z bundy do kapes mi vždy zabere kopec času, mimoto mám pak hodně nevzhledné kapsy. Pak jsme pokračovali dále do nitra podniku. Jak jsem se mýlil! Podnik je obrovský, z ulice je vidět jen přední miničást, na kterou navazuje kuřácká a následně obrovská nekuřácká sekce.

Dostali jsme na výběr z několika stolů, vybrali jsme si malý pro dva na galerii. Všude jsou regály s víny, nad stropy je mohutná ventilace a celkově interiér působí velice příjemným dojmem. Po usazení jsme si objednali degustační menu, které bylo extra připravené k příležitosti festivalu:

1. Variace listových salátů s gorgonzolou, vlašskými ořechy a hruškou
   Pinot Blanc 2008 Hauller & Fils
2. Fettucine s kuřecím masem, hráškem a smetanou
   Pinot Gris 2009 Hauller & Fils
3. Tiramisu
   Gewurztraminer 2007 Hauller & Fils

K vínům jsme si objednali neperlivou vodu. Takřka ihned jsme dostali první vzorek vína a také pizza chleba s olivovým olejem a parmezánem. Upozorňuji, že nejsem znalec vína, takže mé dojmy jsou nejspíš totálně zcestné :) První víno nám bylo důkladně představeno, jako nedávno oceněné zlatou hvězdou z festivalu vín. Bylo jemné a k salátu se hodilo. Salát sám o sobě byl také zážitek, listový salát s hruškou a gorgonzolou spolu utvořil směsici velice příjemných chutí. Krátce po našem příchodu také začal hrát pianista, který v tomto podniku hraje každý čtvrtek.

Druhé víno jsme si nechali k těstovinám, které dorazily asi za 10 minut. Každou chvíli se někdo ptal, jestli nám něco neschází a případně doléval vodu. Ač hrášek není mojí oblíbenou zeleninou, s těstovinami mi nevadil. Druhé víno bylo ještě o něco méně výrazné, než první, chutí mi přišlo velice podobné. (Vlastně to obojí byl Pinot ;)

Třetí víno jsme si nechali k desertu, ke kterému jsme si ještě dali kávu a já zelený čaj. Test s čajem vždy ukáže úroveň restaurace. Málokde podávají sypaný čaj, většinou jde jen o sáčkový. Když obsluha řekla ano, není problém, máme jich mnoho, zaradoval jsem se. Pak jsem ale vybíral z krabice, mezi jasmínovým, senchou a bílým. Zvolil jsem klasickou senchu, kterou jsem si nechal, abych ji náhodou nedostal do vařící vody. Toto není výtka, plně chápu, že jsem byl v podniku specializujícím se na víno a nikoliv na čaje.

Dostali jsme desert, Tiramisu bylo jedno z top 5, které jsem kdy měl. Najednou jsem ale postrádal ubrousek. Celou dobu obsluha odstraňovala jakékoliv nedostatky, ale tady na chvilinku selhala. Dostal jsem je… Po požádání se číšník omluvil a za chvilinku byly ubrousky na svém místě. Třetí víno bylo nejaromatičtější a nejvýraznější, chuťově bych ho přirovnal k aperitivu (podobné jako Cinzano).

Dopili jsme, dojedli a já už měl dost. Proto jsme s díky odmítli nabídky obsluhy na další sklenice vína, nebo něco sladkého. Při odchodu nastalo chvilkové nedorozumění, při kterém jsem musel v šatně ukázat naše kabáty, ale i to beru jako drobnost. Ale kdyby restaurace byla plná, problém by to asi byl.

Takže jsem rád, že jsem nalezl další podnik pro slavnostní příležitosti, ve kterém se lze v klidu a dobře najíst, a který se nebojím doporučit dalším známým. Jen lituji, že jsem si nezkusil objednat vodu z kohoutku :D

Fotografie použité v tomto článku pocházejí z oficiálních stránek podniku bilkova13.

Restaurace Pod křídlem noci

Minulou středu jsme byli na obědě v restauraci, která je v těsné blízkosti Národního divadla a nese tajemný název Pod křídlem noci. V restauraci mě ihned zaujaly velké fotografie umělců od českého fotografa Jadrana Šetlíka, dále pak majestátný bar, který dominuje celé restauraci.

Na baru mají všechny možné i nemožné alkoholické nápoje, zvláštní vitrína je vyhrazena francouzským Cognacům. Po usednutí na místo k nám ihned přišel perfektně oblečený číšník, který nám doporučil denní nabídku – husičku, anebo kančíka. Po chvíli váhání jsme zvolili polévku s játrovými knedlíčky, kančí steak s kroketami a k pití minerálku a malé pivo.

K polévce nebylo podáváno pečivo, ale když z piva ukápla na stůl kapka, číšník si toho všiml a za chvíli přispěchal s ubrouskem a stůl otřel, šokující, že? Na polévku jsme nečekali a splnila všechny moje očekávání, ač játrové knedlíčky nejsou mým hobby.

Za pár minut po polévce nám byl již servírován kaneček na víně s kroketami. Plátky byly špikovány a maso bylo pěkně jemné, krokety byly takové podlouhlé válečky, tedy nikoliv klasické kuličky. Byly sice pekelně horké, ale to rozhodně nelze považovat za mínus. V omáčce jsem kromě  vína cítil chuť švestek a možná že i medu?

Poté jsme si ještě objednali dezert, kávu a čaj. Bohužel, zde jsem byl trochu zklamán, že v nabídce není žádný sypaný čaj, ale sáčkový Eilles zase není úplně špatný. Palačinky s broskví a Čokoládový dort s meruňkovým pyré a čerstvou šlehačkou byly též výborné, na naši připomínku že dort je vlastně Sachr číšník hned odvětil, jestli je v tom nějaký problém, možná by ten dort šel i vrátit ;)

Toalety byly také samozřejmě v perfektním stavu, menším mínusem je možná malá nehlídaná šatnička, ale opět můžeme namítnout, že je na ní ze všech stran vidět. Nespornou výhodou restaurace je i to, že přes oběd se zde nekouří a nehraje tu ani žádná hudba. Celkem nás tento oběd stál něco málo přes 400kč, tedy cca 200kč na osobu. Posledním mínusem je otevírací doba: Po-St 11-16, Čt-Pá 11-23, So,Ne zavřeno nedává moc možností, kdy tuto restauraci navštívit. Navíc se ve čtvrtek a pátek pořádá extra představení, kdy Vás obsluhují slepci a jíte potmě, menu pak stojí 790kč.

Hledáte-li klid, skvělou obsluhu a jídlo na podobné perfektní úrovní, pak je tato restaurace jistě správnou volbou.

Bar Milá tchýně

Včera večer jsme s pár kamarády zašli posedět do tohoto podniku (http://www.milatchyne.cz/), který je umístěn v ulici Minská, Praha Nusle. Z KN sem jede tramvaj číslo 22 asi 15 minut, takže při troše štěstí uvidíte kutálející se balíky slámy, ano, jsme téměř na venkově.
V baru mají pivo Staropramen, čepují ovšem do 0,4l ! Za 24 kč ... Míru alespoň dodržují, budiž to přičteno k dobru. Další nabídka lihovin je pestrá, pivo Hoegaarden je poměrně neobvyklé, široký výběr tvrdších lihovin, včetně 10yo Laphroaig a 12yo Glenkinchie. Ceny bohužel odpovídají kvalitě, takže 105 a 85kč. Tomuto vábení jsem odolal, ale jednoho červeného Johnnyho (50kč/0,04l) jsem si objednal.


Trnul jsem pak jen, že mi v něm bude plavat led, ale i zde má bar 5 hvězdiček, led byl ve zvláštní skleničce a tam také zůstal. Nevím, jestli to bylo způsobeno větším množstvím zkonzumovaného piva, ale chuťově mi hodně připomínal irskou whisky Jameson. Při převalování po jazyku nepálil, chuťově i čichově vyvolal harmonickou představu dubového dřeva, ale opět dodávám, že jsem už měl pár piv ;)
Obsluha byla příjemná, jen by občas mohla být rychlejší, ceny na Prahu veskrze normální, záchody by mohly být větší. Celkové hodnocení – nadprůměrný podnik.