Blýskání na lepší časy?

Dnes kolem 1800 SEČ zahájily francouzské stíhačky vojenské operace nad územím Libye. Šlo o reakci na memorandum OSN, které vyhlásilo nad Libyí bezletovou zónu. (skloňováním státu Libye si nejsem jist ;) OSN jsem měl doposud za organizaci velice nepružnou, troufám si říct i zkostnatělou a velice se divím, že se vůbec odhodlala k vyhlášení zóny. Pravdou tedy je, že se to podařilo až poté, co Muamar Kaddáfí prakticky povstalce porazil a obklíčil je u města Benghazí, ale i toto je úspěch. Dalším převratným krokem je navržení bezletové zóny ligou arabských zemí. Ty jsou velice konzervativní a nemají radost, když se jim “zápaďáci” vměšují do záležitostí.

V pátek se ukázal dosavadní vůdce Libye jako velice schopný diplomat, když naoko vyhlásil příměří, aby vzápětí v sobotu začal ofenzívu. Tím útok na svou zemi odvrátil, ale nakonec k němu překvapivě došlo. Po těžkém debaklu OSN ve válce v Jugoslávii, kdy byli příslušníci modrých baretů nuceni přihlížet vraždění, je to jistě posun k lepšímu. Reakční čas není stále úplně ideální, ale pořád lepší, než nic.

K útoku se přidaly další země a státníci mnoha zemí útok podporují. K těmto zemím se bohužel neřadí naše země, která hraje mrtvého brouka. Proč nechceme naše piloty nechat proletět a  nasbírat nějaké zkušenosti. Nebo se výhledově počítá se zrušením válečného letectva? Pilot bez zkušeností z boje je vhodný tak pro pilotování dopravního letadla, pak skutečně nepotřebujeme Gripeny, ani jiné nadzvukové stíhačky, ale stačí nám L159 :(

Další smutnou událostí je to, že mnozí lidé tento zásah neschvalují a označují ho za hon za ropou. Kdyby tomu tak skutečně bylo, proč by celou akci schválila liga arabských zemí, která je hlavním vývozcem ropy? Nepopírám, že je ropa jedním z faktorů, ale hlavním rozhodně není. To bychom mohli tvrdit, že nás Rusko chtělo do svého bloku (a následně i obsadilo) kvůli našim uranovým zásobám. Saudská Arábie v současnosti zvažuje nasazení svých letadel…

Osobně mi přijde děsivé, když panovník země vyšle tanky a stíhačky bombardovat svoje město, protože v něm je pár povstalců. Tanky a pěší jednotky bych ještě chápal, ale bomby ze vzduchu jsou prostě trochu moc. Navíc nezapomeňme, kdo stál za spadlým letadlem nad městečkem Lockerbie. A skutečně mě nezajímá, jestli pozůstalí dostali nějaké peníze, nebo ne. Ano, v případě Tibetu to bylo světovým mocnostem ukradené, ale tam by žádná rezoluce v OSN neprošla, protože by ji Čína okamžitě zablokovala. Ale buďme rádi za každou vlaštovku, která neháže Evropu do starého železa a ukáže, že všemi hlásané pojmy, jako je ochrana civilistů a dodržování rezolucí OSN, nejsou jen prázdná slova a dokážeme se o ně poprat.

Windows 7 SP1, dobojováno

Dnes po včerejší veselé příhodě jsem znovu spustil instalaci service packu 1. Počítač asi 30 minut chroustal a chroustal, ale nakonec, zázrak, oznámil, že by se mu líbil restart! Takže chyba 800F0A12 byla opravdu způsobena tím, že můj disk je rozdělen na několik různých partition a ta s Windows 7 nebyla označená jako aktivní.

Jen dejte pozor, Aleš mi dneska psal, že poté, co u sebe označil disk jako aktivní, mu také Windowsy spadly a musel vytáhnout instalační DVD Windows 7, kterým instalaci úspěšně opravil.

Windows 7 SP1, boj pokračuje

Dnes jsem měl chvilku, tak jsem si řekl, že konečně nainstaluji Service Pack 1. Otravná chyba 800F0A12 mě přece nemůže zastavit. Chyba :(

Nerozvážné kliknutí v utilitě diskmgmt.msc, konkrétně na Activ disk mě připravilo o 3,5 hodiny života a pár vlasů. Celé to vypadalo vcelku nevinně, ale najednou mi před očima disk zmizel, následně se vypnula televize a začal jsem tušit problém. Ten se dostavil za 5 vteřin, kdy se mi ohlásila krásná malá modrá obrazovka.

V klidu, restart to vyřeší, myslel jsem si naivně. Když mi ale bootloader Grub ohlásil chybu 5, dobře mi nebylo. No co, zase nějaká blbost, zkusíme to znova. 5. Výborně, vyrobil jsem si z počítače těžítko. Co dál? Instalační DVD Windows 7 u sebe běžně nenosím, takže nastupuje improvizace. Nahrát na flashku něco, co nabootuje a pomůže mi s nápravou, nějaký grub by měl stačit.

Neváhal jsem a nahrál na flashdisk malý slax. Po přihlášení a cvičném mountu dostupných disků přišlo prozření číslo dvě. Disky jsou opravdu fuč! Zbyl jen jeden, naštěstí ten, kde mám hodně dat. Ale všichni víme, že si linux občas s windowsovým NTFS nerozumí, tak najdeme jiný nástroj, který to zvládne.

Jako první jsem vyzkoušel Acronis, který po chvíli chroupání spolehlivě vytuhl. Restart nepomohl. Jako další přišel na řadu parted. Ten naběhl, disky rozpoznal, ale bohužel, výsledek stejný, jako u slaxu, jen jedna partišna :( Houstone, máme tu problém.

V chvíli nejvyšší nouze je třeba přistoupit k radikálnímu řešení. Stahuji balík utilit Hiren 13. a pomocí utility Universal USB Installer ho dostávám na svou flashku. Bez zničení dat na ní obsažených ;)
Na internetu pak nacházím freewareový prográmek Easeus Partition Recovery, který se hrdě chlubí tím, že rozbité partitiony opraví. No dobře, stahuji ho a následně instaluji do Hirenových WinXP. Detekce našla to, co konkurence :( Zapínám fast skenovací proces na celý disk. Napjatě čekám na první zprávy a když se hned objevuje první a druhá partitiona, začínám pomalu vidět světlo na konci tunelu. Rychlý scan trval asi 10 minut a na jeho konci se podařilo identifikovat všechny mé partitiony. Mám to risknout a zkusit obnovu, nebo konzervativně počkat, koupit disk, zazálohovat a pak se do toho pustit? Rád žiju nebezpečně, hurá do obnovy!

Ta trvala asi 20 sekund, takže jsem ani nestihl udělat obrázek, ale vše se podařilo a mohl jsem restartovat. Po restartu mě potěšil grub s hláškou Error 22, tzn. chybná partitiona. Na řešení tohoto problému pořád pracuji, zřejmě se někde něco přeházelo ;) Dočasně jsem problém obešel nabootováním z flashky přes Hiren ;) Windows 7 naběhly a já znovu spustil instalaci SP1.
Řekněte, znáte lepší trávení středečního večera?

Jinak musím poděkovat kamarádovi Alešovi za podporu a nápady, bez nichž bych to asi dneska vzdal.

Windows 7 Service pack 1 je tu, škoda, že nejde nainstalovat

Když jsem minulý týden uviděl nabídku SP1, zaradoval jsem se. O SP1 se mluví už dlouho, neoficiálně lze nainstalovat již několik týdnů a teď se konečně dočkali i běžní uživatelé. Zaškrtnul jsem instalovat a čekal. Po půlhodině mi instalátor oznámil, že instalace selhala, že musím restartovat počítač. Myslel jsem, že to způsobily jiné aktualizace, které se současně instalovaly, tak jsem si toho přestal všímat, při příštím spuštění počítače to přeci nainstaluji.

No nestalo se… Instalátor se už nepřipomněl, takže jsem na něj samozřejmě zapomněl. Znovu jsem si vzpomněl včera, service pack přece musím mít. Tak jsem opět zakliknul SP1 a instalovat. Instalátor mi oznámil, že nic takového, že se nemůže spojit s aktualizačním serverem. Za 5 minut naštěstí server začal fungovat a tak jsem mohl pokračovat. Čára se stavem doběhla do 99 procent a proces spadl s všeříkající obecnou chybou 800F0A12.

Jak je u Microsoftu běžné, nápověda k chybě je použitelná pouze pro zvýšení krevního tlaku. Takže se musíme zeptat strýčka googlea. Bohužel, s touto chybou bojuje mnoho uživatelů a asi není nějaké univerzální řešení. Tady mám pár rad, které jsem různě našel, u mě bohužel nefungují :( :

1. Vypněte antivir

2. Vypněte firewall

3. Potřebujete 1GB volného místa na boot disku

4. Zastavte backup-klonovací software

5. Zkuste jako administrátor spustit příkaz mountvol /E

Jak jsem psal bohužel výše, nic z výše uvedeného mi nepomohlo. Takže děkuji Microsoftu, že vydal Service pack 1, který nemohu nainstalovat. Potěšily mne články Microsoftofilů, kteří SP1 opěvují, včetně toho, že jde rychle a snadno nainstalovat. Takže ne, nejde a už jsem nad ním strávil 2 hodiny. Další čas mu věnovat nehodlám a krevní tlak mám skutečně zvýšený.

Restaurace Slavie, Teplice

V sobotu jsme hledali oběd, prověřená restaurace Krušnohorský Maskaron umístěný v divadle, byla zavřená. Takže jsme se museli poohlédnout jinde. Minuli jsme restauraci Radnice, kde jsme jedli minule a úplně nadšeni jsme nebyli, a skončili jsme v restauraci Slavie.

Při vstupu mě překvapila rozloha restaurace, zvenku nevypadá moc velká, ale vevnitř… je obrovská. V celé restauraci bylo asi 18 hostů a vypadala prázdná. Zvláštní též bylo, že za barem nikdo nebyl. Číšník dorazil po asi 5 minutách, co jsme si sedli a dal nám jídelní lístky. Nabídka je typicky česká, každé maso má svou stránku a na ní odhadem 20 jídel. K tomu 10 příloh a kuchař se při vhodně vybrané objednávce zblázní. Už víc než rok to na primě ukazují v show Ano, šéfe!, a stále se restaurace nepoučily. Škoda.

Objednali jsme si pití a pak i jídlo, 2 lidi minutky a polévku a dva lidi nabídku dne. Číšník někam mizel a po 8 minutách dorazilo naše pití. Slušný výkon. Pozorovali jsme místní štamgasty, kteří do sebe klopili jedno pivo za druhým a bavili se o tom, kdy asi dorazí naše jídlo. Za dalších 5 minut se přišel číšník omluvit, že denní polévka došla, takže žádná nebude. No budiž.

V žertu jsem pronesl, že přijde za dalších 20 minut s tím, že ani žádné jídlo není ;) V té době jsem bohužel netušil, jak blízko pravdě budu. Dalších 10 minut se nic nedělo, jen od vedlejšího stolu odešla dvojice, která měla kávu a čaj. Za dalších 10 minut se i u vedlejšího stolu začalo hlasitě ozývat, kde že to jídlo sakra je. Začínáme si pohrávat s myšlenkou, že číšník je zároveň i kuchař a dozadu odbíhá, aby zamíchal naše jídlo. Popř. že nepřišel kuchař, honí slepici po dvoře, došly jim všechny suroviny atd.

Po 50 minutách přišel číšník s talíři, bohužel, pro stůl vedle. Na mávání číšník nereagoval a mému otci došla trpělivost. Vstal tak rychle, že málem povalil svou židli a šel se zeptat, jak to tedy s námi vypadá. Když se dozvěděl, že jsou v kuchyni učni, začal jsem litovat své objednávky. Masová směs v bramboráku by mě mohla hodně mrzet. Číšník slíbil, že do deseti minut jídlo bude, tak jsem zapnul stopky.

Po 12 minutách jsme se začali zvedat a tu přišel číšník s tím, že se ten limit nejspíše nestihne. Samozřejmě, že nestihne, když už uplynulo 12 minut! V tu dobu už jsme byli skoro nepříčetní hlady, takže jsme se zeptali, jestli bude chtít zaplatit pití, zaplatili 80 kč a zmizeli. Číšník se omlouval, že prý přišlo naráz 20 lidí a že nemají pracovní sílu, ale proč mají pak proboha otevřeno, nebo nemají připravené hotovky ? Nabízel nám vizitku na majitele, ať mu to řekneme přímo, ale hlad byl rychlejší, než číšník s vizitkou.

Na webových stránkách se restaurace chlubí dlouhou historií, množstvím pořádaných akcí, ale když jsme její jméno vyslovili před mým strýcem, tak řekl jen: “Vy jste šli do Slavie na oběd? To je legrace? Nebo vážně?”. Pokud je v podniku akce, tak je zřejmě obsluha připravená na větší objednávky a v kuchyni je někdo, kdo zvládne za hodinu vyplodit víc, než 8 jídel. Jinak je však návštěva této restaurace riziková. Takže pro mě osobně to je pro tento podnik konečná, bohužel.