Půl roku jsme se s kamarádkou těšili na tuto událost, a když k ní konečně došlo, tak jí bacil bacil :( Na portále idnes.cz slibovali ve 2000 ukázat projekci živě, tak jsme se “rozdělili”. Možná netakticky jsem si vybral hned první promítání v 1900.
V 1838 dorazilo mé metro do stanice Můstek a vydal jsem se k povrchu. Venku mne překvapily davy lidí, ale je možné, že to je v tuto dobu běžné. Většina lidí ale mířila na Staroměstské náměstí a sem tam jsem zaslechl slova jako projekce a promítání. Když jsem uviděl věž Staroměstské radnice, okamžitě mě upoutal obří odpočet. Zbývá 13 minut.
Proud lidí začal brzdit, vypadalo to, že se k Orloji vůbec nedostanu, ale bylo to způsobeno hloučkem Britů před muzeem sexu. Postupoval jsem úspěšně dál, až jsem se dostal do podloubí naproti Orloji. Jinde se už totiž chodit nedalo, vše bylo naprosto ucpané a i v podloubí zbýval úzký průchod, který se ale každou chvíli ucpával. Netakticky jsem se snažil dostat co nejdál, takže jsem opustil docela slušný výhled na celou věž a zkysl přímo před domem, ze kterého se promítalo. Bohužel ale tak hluboko v podloubí, že byl vidět jen horní okraj Orloje. I tak jsem ale jasně viděl prosbu, aby lidé nepoužívali při projekci blesky.
Zbývalo asi 8 minut a k Orloji proudily další desítky a desítky lidí. Kousek od nás došlo k drobnému konfliktu mezi starším pánem a dvěma mladistvýmj děvčaty. Ta mě nejprve poměrně hrubě odstrčila, následně totéž provedla přede mnou stojící paní a pak narazila na tohoto pána. Ten se evidentně dobře nevyspal a začal jim vysvětlovat základy slušného chování. Navíc obě děvčata byla přinapitá, ale situace se poměrně rychle vyřešila.
Bylo 1900 a Orloj začal cinkat, postavičky oběhly svoje povinné kolečko a pak zahrál trumpetista v dobovém kostýmu. Projekce začala. Nejprve se začaly vykreslovat obrysy Orloje, pak začala působivá stínohra. Legrační na ní bylo, že stíny byly tvořeny tak, že prostě projektory svítily na ono místo o něco méně. Pak se začalo promítat na Orloj, nejprve něco o něm – ozubená kolečka, apoštolové, následně výjevy z historie, to vše za neustálých záblesků. S gramotností a ohleduplností lidí to je u nás bohužel pořád špatné.
Husité, poprava 21 českých pánů, druhá světová válka, ruská okupace, revoluce, to jsou etapy, které jsem identifikoval. U dalších dvou si nejsem jist, možná šlo o založení republiky, nebo Rakousko-Uhersko, ale nevsadil bych na to ani sousedovy boty. Nakonec, el finale grande, celý Orloj se stal raketou a odletěl na jinou planetu. Snad to není paralela s dnešním protestem proti reformám, či nedávné akci Děkujeme, odcházíme ;)
Projekce skončila, dočkala se hlasitého nadšeného aplausu a začal běžet odpočet do další projekce, tedy 30:00,29:59,… Nečekal jsem a snažil se co nejrychleji dostat do metra. To se ale zase ukázalo jako docela problém, protože na náměstí proudily lidé rychleji, než z něj a v uličkách vznikala slušná mačkanice. Možná by stálo za to příště odchod a příchod nějakým rozumným způsobem regulovat, například únikovými koridory. Kdyby v davu vypukla panika, mohlo by to být moc ošklivé…
Doma jsem si přečetl, že idnes.cz přenos stál za starou bačkoru, protože místo celkového přehledu pořád někam zoomovali a tak to bylo dost zmatené. Navíc ten pocit, když se vám klepou z hudby kalhoty, člověk stojící za vámi vám neustále strká do zad a nakonec vám při odchodu pár lidí šlápne na nohu, je k nezaplacení. Toho v počítači nikdy nedosáhnete.
