Tak nám nastala zima

 

“Havrani hlásí tuhou zimu, meteorologové si zateplují budovu”, tento článek mne nedávno ujistil v tom, že přijde skutečná zima. A stalo se… Předpovědi se tentokrát splnily a tak jsme se v pondělí probudili do krásného bílého rána. Těch pár centimetrů sněhu silničáři celkem zvládli, jen na exponovaných místech, jako je D1 na Vysočině se stálo. Následné hlášky silničářů: “Na zimu jsme připraveni. Soli máme dost. Problémy nastanou, pouze pokud z oblohy spadne lavina”, mě trochu děsily.

Ve středu přišla další, opět předpovězená, vlna sněhu. Kdy přesně začalo v Praze sypat, netuším, naše krásná kancelář nemá přísun denního světla. No a tak když jsem po páté hodině opouštěl brány ústavu, byl jsem šokován. Sibiř. Stalingrad. Antarktida. Všechna tato slova mi vytanula na mysli, když jsem viděl ty obrovské závěje, hustě se sypající sníh a krokem jezdící auta. Jako lavina to ale nevypadalo, spíš jako nějakých čerstvých 15-20 centimetrů promrzlého sněhu.

Další šok mne způsobil pohled na zcela zaplněnou zastávku MHD, která zvěstovala, že autobus dlouho nejel a do dalšího se možná nedostanu. Ale počkal jsem si. Samozřejmě chyba ;) Nicméně podíval jsem se na plný autobus a vyrazil pěšky na metro. Po cestě jsem dokumentoval to, co se v Praze odehrávalo. Když už jsem zimou neudržel telefon v ruce, tak jsem toho nechal. Schody do metra se daly přirovnat k fabrice na lámání nohou. Kusy ledu, sněhu, litry vody bohatě stačily k tomu, aby cestující lezli schody skoro po čtyřech. Eskalátory na tom byly dost podobně, hladké kovové drážky trochu navlhnou a už jedete.

V metru jsem zjistil, proč mne tak strašně zábly ruce. Venku musela být pěkná zima, protože se mi na čepici utvořila ledová vrstvička. Sjel jsem na Můstek a dál pokračoval pěšky. Většina lidí sice mířila do metra , plně jsem je chápal, ale já si chtěl užít báječného dne plného krásného sněhu. Centrum Prahy, husté sněžení, skoro žádná auta, naoranžovělé světlo, nádhera. Sešel jsem Václavské náměstí, pokračoval na náměstí Republiky, pak to stočil na Staroměstské náměstí. Jakubská ulice byla naprosto ztichlá, nikde ani živáčka, jen šumění padajícího sněhu. Snad bych se měl začít bát.

Staroměstské náměstí bylo zaplněno stánky, turistů pomálu. Francouzská ulice nádherně osvětlena Vánočním osvětlení, slabomyslní turisté jedoucí v drožce. Nebo že by nenapravitelní romantici? Dále vedly mé kroky kolem Mariánského náměstí na Karlův most. Pražská klasika, kde jsou celé dny tisíce a tisíce turistů. Dnes? Jeden klepající se žebrák a asi desítka těch nejodvážnějších turistů, mnozí s velkými zrcadlovkami. Nikdo mi neřekl, že je vyhlášena soutěž, co vydrží vaše zrcadlovka. Sníh byl totiž pěkně malý a velice ochotně přimrzal ke všemu, na co padal. Nízké teploty akumulátorům také zrovna nepomáhají, alespoň jsem to tedy četl na internetu. No a co se píše na internetu je přece pravda.

Na Malostranském náměstí jsem vlezl do tramvaje 12, která mne měla dopravit na Anděl, dál jsem chtěl pokračovat metrem. Z vysílačky od řidiče jsem zaslechl, že tramvaje na Hradčanské stojí kvůli nákladním vozům, alespoň že ne my. Na Újezdě jsme ale dojeli. Zamrzlá výhybka a přes to se prostě nejede. Některým se povedlo prosmýknout předními dveřmi, ale my ostatní museli čekat, co se stane. Po deseti minutách se ale výhybka umoudřila a my mohli pokračovat dále. Na Andělu byla půlka Prahy, někteří již měli značně vyčerpané výrazy hraničící s odevzdaností. Naštěstí tu máme metro a tak jsem zajel pod zem a dál jakoby vůbec žádný sníh nebyl ;)

Lidé jsou nepoučitelní

Historie se opakuje ve spirálách. Jedna z mála věcí, které si pamatuji z dějepisu a dává mi čím dál tím větší smysl. Jak je to možné? Protože jsou lidé nepoučitelní. Například tolik proprané pyramidové hry, rychlá jízda na ledu, phishingové emaily a další a další věci. Lidem řeknete, že to je podvod, nebo, že si ublíží, ale nic, jako byste mluvili do dubu. Říkají si: “Co když zrovna tohle vyjde…”. Horší je, když zjistím, že se stejná věc týká i mne. Takže tedy:

Dnes jsem, stejně jako každý den, vyjel z práce a najednou jsem v tramvaji, ani nevím, jak jsem se tam dostal. Tramvaj přijíždí před obchodní centrum Anděl. Předem vím, že tam bude večer velká fronta, tak jako každý den, ale já stejně, jako to neuvažující stádo, jdu dovnitř. Proderu se desítkami lidí snažícími se urvat poslední zbytky pečiva v regálech a končím ve frontě u pokladny. 3-4 lidi, předpokládaný čas k východu: 10 minut. Navíc mám svou zázračnou kartu Opencard, tedy pardon, Clubcard, která mi zajistí slevy. Kupuji si jogurt Florián, protože podporuji České výrobce. V Tescu stojí 9,90, v Hypernově mají akci za 6, ale moje clubcard mi vrátí 1% a to už se přeci vyplatí!

Už jsem na řadě, podávám pokladní své klíče s clubpřívěskem a skládám nákup do tašky. Hloupý systém, proč není někde bokem miničtečka, kde bych si mohl kartu pípnout sám a neotravovat pokladní. Taška naložena, tak platím a vplouvám do davu, který mne zanese až k metru. Co jsem to vlastně koupil a proč? Naštvaně si říkám, proč jsem zase šel do Tesca, vždycky jsou tam večer odporné fronty a davy lidí, ale pak si odpovím: “Co kdyby? Jednou tam určitě přijdu a bude to tam krásně volné. Tyhle fronty jsou v tuto dobu po celé Praze a tady je to nejmenší zlo, když mají tolik pokladen.”. Je tomu ale skutečně tak? Bohužel, zkoušel jsem Tesco na národní – děs, Billa na Karlově náměstí – naprostý horror, fronta začíná už u vchodu :(

Stejně si ale každý den, když budu stát ve frontě v Tescu, budu nadávat. Ale co kdyby dnes bylo Tesco skutečně prázdné…

Svět se zbláznil ?

Zrovna nedávno jsem si při nějaké příležitosti vzpomněl na billboardovou kampaň pivovaru Bernard s výše uvedeným heslem. Škoda, že tyto billboardy nevisí dodnes. Ptáte se proč?

Leoš Mareš se nedávno vsadil se šéfem Sazky Hušákem, že se mu podaří políbit Lady Gaga a bude při tom vyfocen (http://talent.blesk.cz/clanek/celebrity-bitva-talentu-talentmania-moderatori/142613/sazka-marese-bud-polibi-lady-gaga-nebo-se-za-ni-prevlekne-v-talentmanii.html). Pokud by se mu to nepodařilo, odmoderuje část kopie Československo má talent v šatech z masa, pokud ano, Hušák by se projížděl po Praze s nápisem Mareš je nejlepší moderátor. Inteligentní sázka, že?

Šaty váží cca 30kg, jedny se šily “na zkoušku”. Kdyby toto množství masa raději pánové věnovali do guláše pro bezdomovce, nebo nějaký pečovatelský ústav, udělali by lépe. To nemluvím o tom, že to je neúcta k tomu mrtvému zvířeti. Smyslem jeho života rozhodně nebylo sloužit jako ošacení. Místo toho ale raději budou šaškovat a udělají si zase reklamu. Špatná reklama, taky reklama. Jen připomínám, že se Marešovi sázku vyhrát nepodařilo a tak dnes vystoupí v hovězím. Přiznávám, že jsem také zvědavý, jak to bude vypadat a tak určitě na chvilku přepnu, takže to asi nakonec svůj účel splní… sledovanost.

Druhá zpráva je, že u nás stále ještě žijí poctiví lidé. Při dnešní vycházce Prahou jsem Na Příkopech viděl, jak vychází číšník z restaurace, v ruce drží pouzdro na foťák a jde směrem k Náměstí Republiky. Šel zhruba stejně rychle a asi v polovině cesty oslovil skupinku rusky mluvících cizinců a pouzdro jim podával. Zřejmě ho zapomněli v restauraci a místo toho, aby ho obsluha hodila do kouta ztráty a nálezy, tak se obětavě postarala o návrat k majitelům. Rusové byli velice překvapeni a začali číšníkovi nutit peníze, které si nevzal. Myslel jsem, že zazvoní budík a já se probudím, ale ne, opravdu se to stalo.

Jak se tvoří město

Před dvěma měsíci jsem přes dnes tolik populární Facebook dostal pozvánku na tuto výstavu (http://www.jaksetvorimesto.cz). Téma jistě zajímavé, takže bylo již jen otázkou kdy. Bohužel jsem postupem času zjistil, že knihovna nemá v neděli otevřeno a ani ve státní svátek, takže den D nastal až dnes.

Najít NTK nebyl, vzhledem k její velikosti, problém. Nejprve ale bylo potřeba si vyzvednout návštěvnickou kartičku, za jejíž zapůjčení je nutné složit zálohu ve výši 200kč. Paní nás navíc upozornila, že pokud nedojde vrácení ještě dnes, záloha propadne :(. Na výstavu jsme měli 90 minut, takže tato možnost se zdála nereálná.

Prošli jsme turnikety a čekal nás pohled do mohutného “komína”, který je uprostřed NTK. Všude samý odporný pohledový beton, na stropě rozvody kabelů a na betonovém zábradlí pater zvláštní malůvky. Asi jsem staromódní, ale jsem na pohledový beton skoro alergický, podobně krásné foyer má například ČSOB na Radlické.

Vyšli jsme do prvního patra a začali číst panely, které rozebíraly změny v uspořádání Prahy od roku 1200. Mezi nejvýznamnější zásahy jistě patří zbourání hradeb a výstavba metra. Dozvěděli jsme se, jak se postupně připojovali městské části. Víte, že Jinonice se připojili ve stejný rok, jako Královské Vinohrady? Půvabné jsou fotografie tramwayových tratí, které kdysi vedly mezi poli k pár domům a dnes je tam velkoměsto. Dříve také v Praze operovalo mnoho soukromých dopravců, kteří časem zfúzovali. Výstava je ve třech patrech, na každém cca 8 panelů a prohlídka tak trvá přibližně 40 minut. Celkově mě trochu zklamala, čekal jsem přeci jen asi něco více, modely, projekce atd. Ale třeba rozbor výstavby pražského metra byl skvělý. První návrh na výstavbu posílal železář Rott začátkem 20. století! Další pokusy byly za první republiky, pak po válce a nakonec se to podařilo. Navrhované trasy se kupodivu docela shodují se současným stavem.

Po prohlídce a vrácení karet jsme si ještě prohlédli další dvě výstavy, které jsou v úplném přízemí knihovny. První je Slavné české vily, kde jsou vybrány ty nejlepší architektonické skvosty a druhá jsou díla pacientů s roztroušenou sklerózou. Po prohlídce jsem nabyl dojmu, že se v posledních letech staví ošklivé nevzhledné kostky, které jsou možná pasivní, nízkoenergetické a jánevímcoještě, ale vizuálně je to hnus. Dříve vily vypadaly někdy dokonce jako malý zámeček, přesně podle pravidla můj dům, můj hrad. Dočkal jsem se svých modelů některých vil (Tugendhat atp.).

Pokud jste ještě nebyli v NTK, jste fandové do architektury/historie, nebo jste poblíž a máte hodinu zbytečného času, běžte se na výstavy podívat. Jsou zdarma a určitě si tam najdete něco, co Vás zaujme. Pokud ne, jsou v Praze zajímavější věci k vidění, například výstava Královský sňatek v domě U zvonu.

Vytvoření šablony pro stahování zpráv v Calibre

Protože v mém oblíbeném programu Calibre zcela chybí stahování zpráv z českých zpravodajských serverů, rozhodl jsem se přidat si jeden server a napsat návod, jak se to dělá. Vybral jsem si nejsledovanější “bulvární” zpravodajský server iDnes.cz.

Mým prvním krokem bylo vyhledání nějakého vhodného příkladu, který bych mohl vykrást. Jak říkal Bill Gates v Pirátech ze Sillicon Valley, chytrý člověk kopíruje, génius krade ;) Moje volba padla na BBC Fast a San Francisco Chronicle. Soubory *.recipe najdete v Program Files/Calibre2/resources/. Prohlédneme-li si strukturu, zjistíme, že soubor se skládá z hlavičky s popisem kódování, jazyka, počtu stahovaných příspěvků a následných transformací. Takže hlavička:

class Idnes(BasicNewsRecipe):
    title                 = 'iDnes.cz - fast'
    __author__            = 'ufonek‘
    description           = 'News from Czech Republic'
    oldest_article        = 7
    max_articles_per_feed = 20
    no_stylesheets        = True
    use_embedded_content  = False
    encoding              = 'windows-1250'
    publisher             = 'MAFRA a.s.'
    category              = 'news, politics, sport, economic, Czech Republic'
    language              = 'cs'   
    publication_type      = 'newsportal'   

Pomocí volby extra_css říkáme, jak má vypadat tato stránka po konverzi z hlediska velikosti písma atd. Preprocess_regexps umožňuje nějaké pokročilé transformace za pomoci lambda výrazů – trochu tápu, nepotřeboval jsem.

Zajímavá volba je keep_only_tags, kterou říkáme, jaké HTML tagy mají být zahrnuty do exportu. Nás zajímají články, tedy hlavní sloupec. Pro iDnes tedy:

• keep_only_tags = [  dict(name='div'  , attrs={'class':['col-a' ]}) ]

Vhodné je pro správné nalezení CSS oblastí použít šikovný plugin Web Developer, který je dostupný jak pro Firefox, tak pro Chrome. Pěkně červeným rámečkem zobrazí aktivní oblast.

Další volba je remove_tags, kterou vyházíme ze vznikajícího exportu HTML tagy. Např. tedy:

remove_tags = [
                     dict(name='div'  , attrs={'class':['counters','adline','pnl','infotext','col-b' ]})
                    ,dict(name='div'  , attrs={'id'   :['hlavniz','portal','foot','clink','manager-bar','related2','comunity-webs','moot2','zooming']})
                    ,dict(name='p'    , attrs={'class':['marker','infotext'               ]})
                    ,dict(name='meta' , attrs={'name' :'description'                       })
                    ,dict(name='a'    , attrs={'rel'  :'tag'                               })
                    ,dict(name=['img','link','base','meta','iframe','object','embed'])
                  ]

Dále remove_attributes odstraňuje nepotřebné CSS atributy a remove_javascript nám odstraní JS skripty.

Teď už zbývá jen nadefinovat feedy, které chceme stahovat, opět příklad z idnes.cz:

feeds          = [   
                     (u'Zprávy'        , u'http://servis.idnes.cz/rss.asp?c=zpravodaj'              )
                     ,(u'Sport'        , u'http://servis.idnes.cz/rss.asp?c=sport'              )
                     ,(u'Finance'      , u'http://servis.idnes.cz/rss.asp?c=fincentrum'              )
                    ]

Když si vytvoříme svůj vlastní recipe soubor, je nám to zřejmě nanic, nebo jsem zatím nepřišel na to, jak ho mohu přidat. Pokud se jen vytvoří v adresáři, Calibre ho nenajde. Takže musíme jinak, přes velkou oranžovou ikonu Stáhnout zprávy a Přidat vlastní zdroj zpráv:

Objeví se následující okno, kde kliknutím na tlačítko Přepnout do pokročilého zobrazení dostaneme jednoduchý editor.Do něj zkopírujeme obsah vytvořeného souboru a klepneme na tlačítko Přídat-aktualizovat. Pokud se neobjeví hlášení o chybě, máme vyhráno.

Pokud chceme pravidelně stahovat zprávy, klepneme opět na tlačítko Stáhnout zprávy a následně na Nastavit pravidelné stahování zpráv. Tam pod záložkou uživatelské nalezneme naši novou úlohu a nastavíme stahování. Toto vše lze také naskriptovat přes příkazovou řádku na nějakém linux serveru, který se pak bude automaticky starat o zasílání zpráv do Vašeho miláčka, aniž byste museli mít puštěný počítač. To ale bude předmětem dalšího článku.

P.S. Až budu mít trochu času, soubor pro iDnes doladím a pošlu autorovi se žádostí o přidání do oficiální distribuce. Věřím, že si uživatele v ČR najde.