středa 16. listopadu 2011

ZTE Skate – černá obrazovka při volání

Kolega v práci si zakoupil telefon ZTE Skate s nejnovějším Androidem 2.3.5. Telefon na první pohled vypadá jako velké pádlo, do malé kapsičky se nevejde. Zpracováním vypadá poměrně slušně, nikde žádné škvíry ;)

Při volání se ale telefon choval hodně zvláštně – zčernala mu obrazovka a jediným východiskem bylo vyndat baterii a přístroj restartovat. Co s tím?

Po chvíli hledání jsem nalezl následující podivnou kombinaci, která ale kupodivu vedla k úspěchu:

Na telefonu zadejte tento kód a stiskněte odeslat:

*983*0#

V menu, které se Vám objeví, sjeďte úplně dolů na Sensors a zvolte Calibrate. Zakrytím a odkrytím telefonu se změní status Fail na Ok a je hotovo. Telefon se začal chovat korektně a už se vypíná i zapíná tak, jak má.

pondělí 14. listopadu 2011

Radosti s novým autem

Koupě auta se přiblížila a tak jsem začal zjišťovat komplikace, které se mohou vyskytnout. Bohužel jsem nalezl několi naprostých nelogických nesmyslů, které v naší banánové republice platí. Některé nejveselejší zde uvedu:

1. Nutnost registrace v místě trvalého bydliště

Auto si budu kupovat v hlavním městě, ale musím ho dovézt do Mladé Boleslavi, aby mi ho zaregistrovali a přidělili RZ. Není jedno, kde je auto registrované, nebo si pouze Pražáci hájí své Áčkové značky?

2. Pojistka

Auto je nutné pojistit, to je jasná věc. Po pojištění na VIN kód je potřeba dodat do pojišťovny novou RZ auta, aby došlo k vystavení nové zelené karty.

3. Dálniční známka

Jak jsem si našel, není možné, aby vozidlo vjelo na dálnici bez vylepeného dálničního kuponu. Na kuponu musí být napsána RZ vozidla, ale převozní značka tuto klasifikaci nemá. Celníci a dopravní policie tuto skutečnost ale toleruje.

Jak by tedy měl postupovat člověk, který musí s převozní značkou na dálnici? Oficiální vyjádření nabízí dvě varianty:

a. kupte si týdenní kupon a pro jednu jízdu ho opatřete převozní značkou. Po obdržení nové značky kupon zničte, ministerstvo financí Vám děkuje za pěkný příspěvek do státní kasy.

b. kupte si normální známku a vepište do ní převozní značku. Na DI si při přihlášení DP požádejte o potvrzení o přidělení RZ s kterým se pak dostavíte na pobočku ČP, kde tento formulář odevzdáte, vyplníte žádost o výměnu DZ kvůli změně RZ a OZ vám pak vydá novou DZ. Skvělé, ne? V celé akci kulový blesk mi chybí už jen formulář 27f a 13b.

(Pro lepší pochopení – ČP – Česká pošta, DZ – dálniční známka, DP – Dopravní prostředek, DI – dopravní inspektorát, RZ – registrační značka, OZ – odpovědný zaměstnanec)

pondělí 31. října 2011

Hledám auto zn. malé, levné, bezpečné

Moje stará Felicia 1.9D už má svá nejlepší léta za sebou, v únoru jí končí STK a pneumatiky už také nejsou, co bývaly. Jak tedy dále? Při mém ročním nájezdu kolem 8000km by se mi možná vyplatila i jízda taxíkem, ale vlastní auto je přeci jen pohodlnější. Nalezl jsem poměrně pěkný web http://www.vybermiauto.cz/ , na kterém stačí zadat parametry a získáte za pár vteřin kompletní přehled trhu v oblasti, ve které hledáte. Týká se to ale jen vozidel nových, nikoli ojetých.

Po prostudování tabulky jsem si udělal představu, co bych od auta asi měl chtít a v jaké kategorii se pohybuji. Jde o malá vozítka, jako je Hyundai i20, Citroen C3, Škoda Fabia, Volkswagen Polo, Renault Clio, Seat Ibiza, Chevrolet Aveo, KIA Rio, Ford Fiesta, Opel Corsa a další. Při dalším pohledu do ceníků jsem musel oželet ESP. Ač podle rozhodnutí EU by měl být tento systém v každém novém voze prodaném po roce 2014, zatím se tak neděje a v základní výbavě ho má pouze nový Chevrolet Aveo. Klimatizace jsem se ale prozatím nevzdal a poté, co jsem nedávno absolvoval poskakování po jižní spojce myslím, že se tak nestane.

Takže jaké jsou vlastně mé požadavky?

  1. Bezpečnost – airbagy a plusem další systémy jako ESP atd…
  2. Klimatizace
  3. Nízká spotřeba
  4. Rozumný výkon
  5. Nízké riziko krádeže
  6. Odkup na protiúčet
  7. Do kufru se vejde golfový bag

Po stanovení těchto podmínek jsem mohl úspěšně vyloučit jak vozy značky Škoda, tak další koncernové vozy – Ford, Volkswagen, Opel, Seat, které vedou žebříčky krádeží. Do užšího výběru se tak dostaly vozy i20, nové Aveo, nové Rio, C3 a Clio. Mrzuté je, že hned dvě vozidla jsou horké novinky a odborníci radí taková auta nekupovat.

Nový Chevrolet Aveo vypadá zepředu opravdu nádherně, se zadní částí už tomu tak bohužel není. Můžete na fotkách porovnat sami. Výbavou se ale snaží zničit konkurenci, tempomat a ESP v základu nemá, nikdo.

Nová KIA Rio vypadá velice nadějně, vzhledem mi připomíná Seat, pěkná ze všech stran, ale cena je bohužel trochu vyšší, v akční výbavě Edition 1 za 239 900. Při zkušební jízdě se auto chová předvídatelně, žádný trhač asfaltu ale nečekejte.

Do finálového výběru se dostalo nakonec nové Rio, kterému ale mnoho záporných bodů přinesli samotní prodejci. Udivilo mne, že v předvečer krize se nesnaží vozy prodat a je jim vcelku jedno, že půjdete jinam. Zřejmě toto auto patří do sockosegmentu, na kterém prodejci nevydělávají, nebo nepůsobím dost důvěryhodně, těžko říct.

Každopádně po posledních ekonomických prognózách odkládám nákup vozu na jaro a uvidíme, co se za tu dobu změní.

neděle 30. října 2011

Instalace Windows 7 na starší počítač

Dostal se ke mně starší počítač – AMD 2200+, MSI KT6 Delta FISR a nějakých 1,5GB DDR RAM. Původní systém Windows XP již dosáhl poločasu rozpadu a hardware morálně zastaral, tak si předchozí majitel pořídil počítač novější – konkrétně HP COMPAQ CQ1000cs. O něm ale někdy jindy.

Co se starým počítačem, vyměním ho za ještě starší Pentium 4 1,4GHz ;) Jaký systém? Windows 7…

Po vložení bootovacího DVD mi naběhly opět Windows XP a začal jsem tušit, že bude někde problém. Ten se po rekonfiguraci boot menu zhmotnil v chybovou hlášku: “Cannot boot from CD: Code 5”.

Strýček Google rád poradí, zjevily se tři možnosti řešení, buď si DVD přepálit znovu s trochu jiným nastavením, přeflashovat si BIOS a doufat, že to pomůže a konečně jednoduchá a elegantní finta, kterou jsem s úspěchem použil i já:

Při startu Windows XP stisknout F8 a zvolit start s příkazovou řádkou.

V ní si najít DVD-ROM jednotku a spustit setup.exe.

Jednoduché, že? Svět ale jednoduchý není a tak mi Windows 7 vzápětí oznámily, že neznají SATA řadič, který je na desce a ať koukám honem rychle dodat ovladače, nebo náš dýchánek končí. Stáhl jsem tedy ovladače a na třetí pokus ty správné. Na disk se začalo kopírovat a rozbalovat a počítač se restartoval…

Že uvidím BSOD tak rychle jsem nečekal, že jí uvidím i po dalším restartu už vůbec ne. V tento okamžik jsem instalace přerušil, na příští kolečko se budu muset lépe připravit. O dalším vývoji budu informovat. [Snad to nebude zpráva: Starší počítač patří do sběru ;]

neděle 23. října 2011

Andreas Feininger–Thats Photography

empireStateBuilding[1]Sobota odpoledne, co dělat? Venku zima, ale svítí slunce, po týdnu, kdy jsem sluneční světlo téměř neviděl, prostě musím někam ven. Volím centrum města a výstavu Andrease Feiningera na Staroměstském náměstí. Pokud byste ji chtěli navštívit, máte bohužel smůlu, protože právě dnes, 23.10.2011, končí. Jaká ale byla?

V domě u Kamenného zvonu jsem již byl, takže mne nepřekvapila ani výše vstupného ( 120kč ), ani nutnost odevzdat batoh a bundu do šatny. Na začátku výstavy byl shrnut život autora – narodil se v roce 1906, původně měl být architektem, ale postupem času zjistil, že je jako fotograf mnohem lepší. Je autorem dvou učebnic o fotografování, které dostaly povolení k tisku i v Československu. Dlouho byl zaměstnán v časopise Life, procestoval svět a v roce 1999 zemřel.

Mezi jeho záliby patřila makrofotografie, architektura a fotografie běžného života v New Yorku. Zaujaly mne fotky Manhattanu, makrofotografie mušlí, přírody a obratlů. Feininger fotil hlavně černobíle a fotkám to dodává obrovskou dynamiku. U některých fotek jsem ale nebyl schopen poznat motiv, proč byla fotka pořízena. Týkalo se to hlavně fotek některých budov, kdy budova nebyla celá a kompozici jsem také neodhalil. Ale možná šlo přesně o případ, kdy autor fotí pro pocit a je třeba porušit všechny pravidla.

Z výstavy si beru velké poučení – černobílá fotografie není mrtvá, určitě se vyplatí nějaké fotky “přemapovat” na tóny šedi. No a měl bych si konečně dočíst knihu Vysoká škola fotografie ;)

route66[1]