ČSOB–když kápne poslední kapka

ČSOB mi od června vyhrožovala, že mi v prosinci zruší Studentské konto a převedou ho na konto běžné. Lehce mě rozčilovalo, že mám na kontě úrok 0,0nic, resp. 0,01, ale jestli mám za toto ještě platit, tak se raději poohlédnu jinde.

A tak když jsem na konci ledna navštívil elektronické bankovnictví ČSOB, padl můj zrak logicky na stav účtu. Za vedení a poplatky mi zmizela podivná částka, která zřejmě zahrnovala i výběr z bankomatu, který bych měl mít ale u svého konta zdarma. Nechápu, proč ČSOB v dnešní době nemá ve výpise rozepsané poplatky. Název mého konta je ale v internetovém bankovnictví stále Studentské konto plus. Co k tomu říct…

Udělal jsem si tedy malý přehled variant a zvítězila u mne relativně nová a neznámá banka Equa. Ta se transformovala z italské Banco Popolare, ale dnes již majitelé z Itálie nejsou. Čím mě přesvědčil zrovna tento ústav? Přístupem k výběrům z bankomatu, za jeden výběr totiž zaplatíte 9 korun a je jedno, z jakého bankomatu vybíráte a to KDEKOLIV na světě. A to je super, ne ;)

Konto jsem zřizoval na pobočce v Kotvě, protože se mi nechtělo drbat se s ověřením a zasíláním poštou. Za 20 minut jsem 1.2. odcházel z pobočky a měl podepsanou i dohodu o převodu z ČSOB. Podle kodexu mobility, ke kterému se hlásí většina bank na našem trhu, je totiž změna konta téměř bezbolestná, podepíšete žádost a banka udělá vše za Vás.

Výpověď v ČSOB měla nabýt platnosti dne 10.2.2012 a vše by bylo hotovo. To by mi ale ve čtvrtek nesměli volat z domovské pobočky v Mladé Boleslavi, že jediný způsob, jak mohu zrušit konto, je odevzdat platební kartu a 30 dní čekat. Bojí se totiž, že mám nějaké čekající platby a pak bych za ně nezaplatil. To je důvěra v klienta, který byl u této banky 11 let.

Tak jsem se dnes vypravil na pobočku na Černém mostě, mimochodem jediná, kde se pracuje o víkendu. To bylo pro mne také překvapení, většina poboček v Praze nepracuje ani v pátek, resp. operují do 15 hodiny. Podepsal jsem žádost o zrušení karty a zeptal se, jestli dostanu zpět poměrnou část pojištění, které jsem si ke kartě sjednal. Jde o variantu Exclusive a cena tohoto pojištění je 1000kč na rok. Mě zbývá ještě cca 6 měsíců, šlo by tedy zhruba o 500kč a to nenacházím na ulici každý den.

Pracovník mi ale sdělil, že na tuto částku nemám nárok, protože jde o nevratnou jednorázovou částku a prostě bance propadá. Dobrý byznys. Potvrdil jsem si tak svou záříjovou anabázi s helplinkou ČSOB:

Dobrý den,

mám studentské konto a v září mi vyprší potvrzení o studiu, v prosinci mi bude 28. Dle ceníku jsem pochopil, že od září mi bude účtován poplatek za vedení účtu 50kč a v prosinci mi bude konto zrušeno – převedeno na běžné konto. Takto mi to bylo potvrzeno i na mé domovské pobočce.
V září se chystám do USA a chtěl jsem si zřídit cestovní připojištění Exclusive k platební kartě. Ptal jsem se na postup při změně konta a bylo mi řečeno, že mé dosavadní kartě VISA Student skončí platnost a dostanu novou. Pojistka ke staré kartě zanikne bez náhrady – zaplatil bych tedy na rok a byl pojištěn pouze 3 měsíce. Je tomu skutečně tak?

-

ČSOB:

Pokud měníte balíček a přecházíte na jiný typ karty tak cestovní pojištění k PK bohužel opravdu nelze převést.

-

Dobrý den,
děkuji za odpověď, ale má otázka směřovala na to, jestli je v případě zrušení karty vrácena poměrná částka z pojištění sjednaného ke kartě, či nikoliv. Domnívám se, že podle zákona 284/2009 Sb. §97 by tomu tak být mělo.

-

ČSOB:

Podle Podmínek pro platební karty klientů ČSOB se uhrazené pojistné nevrací.

Jen doplním, že při převodu konta mi kartu nezrušili.

Co mi z tohoto plyne? S ČSOB už nechci mít nikdy nic společného. Nejsem jako běžný Český spotřebitel, který chodí i přes nadávky stále do stejného krámu, ČSOB má utrum, jde na blacklist. Škoda, že nefunguje jako Patria, se kterou jsem plně spokojen. Velké banky, které vybírají poplatky za takřka cokoliv, by si měly uvědomit, že pokud nedávají lidem ani úrok, tak by měly odvádět sakra dobré služby, aby obstály. Pokud si uložím u Equabank 100000kč na rok, tak na úrocích získám cca 2200kč ročné. Když budu mít tuto částku na běžném účtu u ČSOB, dostanu na úrocích asi 8 kč. Banka mě tedy obere nejen na poplatcích, ale ještě na úrocích.

V dnešní době jsou všechny vklady ze zákona pojištěny a internetové banky jsou rozhodně dobrou alternativou k těm kamenným. Nebojte se jich a ukažte těm velkým, že se musí změnit.

VinoDiVino – pro milovníky Italské kuchyně

Tento týden v Praze probíhá akce Prague Wine Week. Více o této akci, při které se konají ochutnávky vína v podnicích po Praze a ve vybraných restauracích je možné objednat i tříchodové menu, se dozvíte na www.pww.cz. Po krátkém výběru jsme s kamarádkou vylučovací metodou došli ke dvěma podnikům a nakonec zvítězil tento.

Jak jsem se dočetl na webových stránkách http://www.vinodivinopraha.cz/ , restauraci vlastní 4 italští společníci a šéfkuchařem je také Ital – Mario D’Innocenzo. Nachází se ve Štupartské ulici 18 nedaleko Staroměstského náměstí a z webové prezentace jsem ještě zjistil, že restaurace funguje i jako prodejna vína/Italského zboží. Abych byl připraven, prostudoval jsem menu, bohužel jsem nenalezl nabídku nápojů.

Rezervace přes webové stránky funguje, po telefonu ještě proběhlo ověření, jestli je vše v pořádku a už jsme se mohli těšit na gurmánský zážitek. Obsluha byla pozorná, u vchodu jsme odevzdali kabáty, šály a byli usazeni ke stolu v přízemí. Jak jsme později zjistili, restaurace má ještě rozsáhlé podzemní prostory s dalšími místy, šatnou, náhledem do kuchyně a mj. i toaletami.

Na stůl jsme dostali neperlivou Aquila vodu (jak jsem později zjistil, za 80 Kč ;) a také první chod - Crostini s pancettou, špekem a sýrem taleggio a k tomu červené Lagrein 2010, St. Michael Eppan, Alto Adige. Co to jsou crostini? Chlebíčky z pizza těsta, ale jak se mají správně jíst, si doteď nejsem jistý. Zvolili jsme cestu nejmenšího odporu a chlebíčky jedli rukama.

Jako druhý chod nám byly naservírovány Ravioli plněné ricottou a špenátem v másle se šalvějí a bílé Pinot Bianco Schulthauser 2010, St. Michael Eppan, Alto Adige. Obojí se k sobě hodilo, i když bych v těstovinách uvítal trochu masa :) Když jsme dojedli, měl jsem pomalu dost a doufal jsem, že třetí chod nebude enormě obrovský.

Dopili jsme bílé víno a čekala nás vepřová panenka s pancettou a pečenými brambory a červené Pinot Nero Riserva 2008, St. Michael Eppan, Alto Adige. Stejně jako předchozí chody bylo jídlo bez chyb a po dojedení posledního sousta jsme byli naprosto plní. Když se ale obsluha zeptat, jestli si dáme nějaký zákusek, nebo grappu, nechali jsme si přinést jídelní lístek. Byl jsem rozhodnut dát si flambovaný ananas, nebo čokoládové soufflé, nakonec zvítězilo soufflé se sladkým srdíčkem.

S účtem jsme dostali i lístek, který zákazníky žádá o recenzi na facebooku, nebo tripadvisoru, zajímavé, pokrokové. Jak tuto návštěvu shrnout? Perfektní obsluha, velký výběr výborného vína a pokud jste milovník italské kuchyně, tak se zde budete cítit jako ryba ve vodě. Jedinou výhradu bych měl ke zvláštnímu výběru židlí, které působí trochu zvláštně. Moc se mi naopak líbil krásný mechanický kráječ na italskou šunku a velká vitrína nabízející koupi vín včetně mapky s místem, odkud víno pochází. Bohužel ceny odpovídají jak lokalitě, tak kvalitě, takže na denní stravování se tento podnik bohužel nehodí.

Hyundai i20, jak se mi líbí

Koncem minulého roku jsem si pořídil nové vozítko, Hyundai i20. Starou Felicii se mi podařilo týden nato prodat díky aukčnímu portálu Aukro, ale to je zase jiná historka. Výběr byl docela dlouhý a obtížný, v úvahu přicházelo několik značek, počínaje KIAou Rio, Citroenem C3, Toyotou Yaris až po Hyundai i20 a i30.

Nakonec zvítězila, díky příznivé ceně a spotřebě, Hyundai i20, která se také koncem loňského roku často objevovala v televizních reklamách. Za těch pár týdnů, které již uplynuly, jsem už najezdil pár kilometrů a tak jsem tuhle přemýšlel, co mi na autě vadí a co se mi na něm líbí.

Nejprve začnu klady, ty si většina lidí totiž neuvědomuje a má tendence vyzdvihovat negativa. Líbí se mi, že mi nepíská střešní okénko, auto startuje, když otočím klíčkem a rádio nešumí a hraje čistě. Jednou mi tedy CD disk v mechanice pěkně lupal, ale pak jsem zjistil, že to bylo totálním zamlžením díky mrazu ;)

Další věcí, která se mi líbí, je spotřeba, která se skutečně pohybuje někde lehce nad 5,5l/100km. Pravdou sice je, že ji dosahuji díky tomu, že jezdím převážně po Pražském okruhu a dálnici, ale i tak. Dál se mi líbí centrální zamykání, bez kterého si teď už nedokážu auto představit. Výrobce také udělal část čalounění předních dveří v látkovém provedení a spodní část řadicí páky a otvírátka dveří mají chromovou úpravu.

Pěkný je motor, který, ač 1,25l, je pěkně svižný a má v otáčkách příjemný zvuk. V rámci zajíždění jsem se zatím neodvážil honit ho do vyšších otáček, ale kolem 3500 přede jako kotě ;) Taky slušně zabírá, akorát je oproti mému minulému dieselovému traktůrku třeba více řadit.

Rozčiluje mne, že je řadicí páka neuvěřitelně gumová, také mohli trochu zainvestovat a udělat pochromovaný dekor. Plasty na palubní desce vypadají docela slušně, ale materiál, z kterého je volant, by zase zasloužil vylepšit. Kdybych s autem jezdil víc, litoval bych, že jsem si nepřiplatil za kožený volant.

Další otravná věc je rezerva, která je úzká, ale i s tím se dá žít. Co mě vytáčí je kvalita matice řadicí páky, když chci řadit trojku, nestačí jen posunout páku vpřed, ale je nutné ji vyklonit trochu doprava, asi se v dílně něco úplně nepovedlo. Další drobnost, které jsem si všiml je drhnoucí plyn při uvolňování. Nejde asi o závadu, ale je to nezvyklé.

To, že rádio nemá USB konektor, je standardní, byť špatná, politika výrobce. Jako by ten konektor byl tak strašně drahá záležitost. To samé si myslím o tempomatu a ovládacích prvcích na volantu, ale budiž, měl jsem si koupit dražší a lépe vybavenější auto.

Jak to tedy s i20 je? Když jsem vyplňoval dotazník spokojenosti pro Hyundai i20, tak jsem na otázku, jestli bych si auto koupil znovu, odpověděl spíše ano. Poměr cena/výkon je v tomto případě jednoznačně bezkonkurenční, za něco málo přes 200 tisíc dostat jiné takto vybavené auto stále nelze. Zajímavou konkurencí je možná Kia RIO, ale ta stojí o 40 tisíc víc. Rozdíl mi zaplatí provoz na 2-3 roky. Moje doporučení tedy zní, pokud nepotřebujete trhače asfaltu a chcete malé a úsporné vozítko, pak je Hyundai i20 to pravé pro Vás.

Bluray – tenhle disk není pro starý

Pod stromečkem jsme loni našli pokrokový dárek - 3D Bluray disk, první v naší rodině. OCEAN WONDERLAND 3D Jean- Michel Cousteau (CZ). Proč pokrokový? Nemáme totiž ani 3D televizi, náš televizní stoleček se prohýbá pod náporem starší 100Hz 70cm televize české produkce Panasonic a pod ní není nic jiného, než DVB-T tuner. Jedinou možností, jak disk přehrát, je vložit ho do nové mechaniky LG BH-10.

Celou dobu jsem všem členům rodiny tvrdil, že disk pouze vloží do mechaniky a dále se systém o vše postará sám. Mechaniku jsem totiž záměrně vybral v retail provedení, ve kterém nalezneme i Cyberlink suite. V něm je i známý skvělý přehrávač PowerDVD.

Dnes odpoledne nastal správný okamžik, sedl jsem k počítači, otevřel dvířka mechaniky, vložil disk, dvířka zase zavřel a …

Po chvíli chroupání se nestalo nic :(

Jsem tolerantní člověk a tak jsem dal Windows 7 druhou šanci a přes Tento počítač kliknul na jednotku BDR.

Zase se ozvalo chroupání, naběhl Windows Media Player a … vynadal mi, že tento disk rozhodně nepřehraje.

Dobrá, zkusíme tedy PowerDVD. Po spuštění jsem se hned dozvěděl, že jsem vložil 3D disk, že by se blýskalo na lepší časy?

Ne. Po nastavení 3D přehrávání mi totiž program řekl, ať si koupím upgrade na verzi 11 za pouhých 39,90USD. Nechci a tak se dovídám, že si tedy musím software alespoň zaktivovat. Ale jak na to, když jde o OEM verzi a kód nikde?

Software tedy odinstalovávám a zahajuji další pokus, pro Windows typicky – odinstalací celého Cyberlink balíku.

Po instalaci se balík ptá na registraci, kterou vyplňuji a, světe div se, Power DVD začalo disk načítat.

Má radost trvala 3,5 vteřiny, shrnout to mohu do věty: “Neříkej hop, dokud nepřeskočíš.”

PowerDVD mi totiž s lítostí oznámilo, že náš pěkný CRT monitor Viewsonic Pf95P+ je bohužel analogový a nesplňuje požadavky HDCP. No HDCP, no fun :(

Google ale zná odpověď na vše, dost s ochranami, které akorát šikanují běžné a slušné lidi, kteří si disky poctivě kupují. AnyDVD HD vyřeší všechny tyto problémy a disk přehraje na jakémkoliv monitoru bez ohledu na jeho barvu, vyznání či sexuální orientaci. Pánové z nahrávacích společností, trhněte si nohou. Stačí, že se musí platit za každý nepopsaný papír, kopírku, prázdná media, flashky, disky a kdo ví, možná dnes i za toaletní papír, proč mi ještě diktujete, jaký mám mít hardware. A to už vůbec nezmiňuji fakt, že tento pokus byl proveden na mainstreamovém operačním systému Windows 7. Jak by dopadl na systému Unixového typu se bojím pomyslet.

Zpět ale k mému dalšímu boji, vše už šlo rychle a hladce. Nainstaloval jsem AnyDVD HD, rebootoval počítač, vložil disk, naběhl automaticky PowerDVD a disk se začal přehrávat.

Vítězství na plné čáře, které opět potvrdil můj názor na velké vydavatelské společnosti a zbytečnost protipirátských ochran. Nedokážu si představit, že by si mí rodiče s tímto diskem poradili bez nějaké významné rady. To je děsivé, pokud vezmeme v úvahu to, že i já budu za pár let na jejich místě. V co vyústí tato situace? Běžní lidé přestanou tyto disky kupovat.

Neštvěte lidi, kteří si disky legálně kupují. Díky!

JoyToKey – udělejte si z dancepadu klávesnici

K Vánocům dostala má sestra Impact Dance pad a od té doby se bytem v nejneuvěřitelnější dobu rozléhá dupání. Stepmania a Everstep jsou příčinou :D Zpočátku se zdálo, že skladby jsou až příliš obtížné a správné protančení, byť na nejnižší level, je téměř nemožné. Ale po pár pokusech se zadařilo a skladby se sestře podařilo splnit. O tom ale někdy jindy.

Po týdnu sestru napadlo, že by mohla vyzkoušet použít dance pad jako klávesnici pro hraní některých her, olympijskými hrami počínaje a 2D plošinovkami typu Prehistorik konče. Jak ale na to? Podložka se totiž nechová jako běžný joystick, tak jsme googlovali. Úspěšně.

Je třeba si stáhnout program JoyToKey, který pro podložku emuluje stisky kláves. http://www.electracode.com/4/joy2key/JoyToKey%20English%20Version.htm 

Po stažení se program pouze rozbalí a spustí. Pak je třeba stiskem tlačítka Auto Setting Wizard nutné zapnout průvodce, který nám dovolí namapovat klávesy.

Pak již stačí jen spustit hru a vše funguje, jak má.