Zařizujeme byt, díl první

Ano, je tomu skutečně tak, stal se ze mě Pražák. Naštěstí zatím pouze přechodný a dokud na Jižním městě nebudou parkovací zóny, tak to tak zřejmě ještě nějaký čas zůstane. Obývám “použitý” panelákový byt se třemi pokoji a menším balkonem. Jako správný ajťák jsem po nastěhování měl v bytě přípojku na internet, meteostanici, dual-band WiFi router, matračku a postel. Co víc si může člověk přát, že:)

Po první noci mi ale došlo, že je nutné tuto situaci změnit, nepraktická byla hlavně neexistence židlí, na které by se dalo vylézt při úklidu, jídelního stolu a také nepřítomnost lednice. Tu potřebuji nejen na pivo, ale také v těchto horkých dnech na uchování základních potravin, velice rychle podléhají zkáze.

Jídelní stůl jsem hledal, jak také jinak, na webových stránkách. Navštívil jsem weby www.ikea.cz a www.xxxlutz.cz . Po zvážení všech pro a proti jsem si nakonec vybral stůl Jokkmokk z borovice za příjemnou cenu. U lednice byla situace o něco komplikovanější, ale skončil jsem u značky Liebherr, konkrétně typu LIEBHERR-CUP-2901 z Datartu. Obratem mi volali a dohodli jsme se na dovozu a zapojení.

Včera jsem se vydal do IKEAy. Na první pohled jsem byl šokován množstvím lidí, které jsem v 19 hodin večer v IKEAe potkal. Najít stůl mi netrvalo dlouho, ale váhu 30kg jsem podcenil. Manipulace s velkou těžkou krabicí nebyla legrace a to nejhorší jsem měl před sebou. Chytrým umístěním zboží jsem přihodil ještě podsedáky na židle a malý odkládací stoleček. Za těch pár korun, no nekupte to…

Při nakládání do auta jsem začal tušit problémy. Nestačilo sklopit jednu zadní sedačku, musel jsem sklopit celé plato. Krabici se mi pak do auta dostat podařilo a velice opatrně jsem vyjel zpět. Cesta byla poklidná, dobržďoval jsem vždy hodně předem, protože myšlenka stolu vraženého do ledvin se mi úplně nezamlouvala.

Když jsem přijel k domu, začala nejzábavnější část. Abych netahal náklad daleko, snažil jsem se podélně zaparkovat na místo, které jsem si předtím vyhlédl z okna. V reálu se ale místo zdálo mnohem menší, tak jsem při 5. pokusu zajetí vzdal a jel kousek dál. Později jsem viděl, jak na tomto místě parkuje Tranzit…

Vyndal jsem krabici z kufru, zamkl auto a vydal se směrem k domu. Ouha, balík se začal rozlepovat a díly uvnitř měnit tvar. Vší silou jsem krabici sevřel, lehce se zaklonil a došel ke vchodovým dveřím, které jsem musel odemknout. Následoval výnos do výtahu, při kterém se mi začala loupat kůže na rukou, jak se mi krabice smekala. Cestou ve výtahu už jsem se slušně proklínal, proč jsem si nesehnal někoho na pomoc, ve dvou by to byla naprostá pohoda, také mi vrtalo hlavou, co je v té krabici tak těžké.

Od výtahu to naštěstí nemám moc daleko, ale krabici už jsem skoro jen šoupal, ruce mne neskutečně pálily. Zabouchly se dveře a já jsem s velkou radostí obří krabici rozměrů 120x70x20 opřel o zeď. Po chvíli vydýchání a přeparkování auta jsem začal stůl sestavovat, ale o tom až příště.

Jsem ostuda

Tak jsem po více než měsíci zavítal na svůj blog a z úžasem jsem zjistil, kolik času uplynulo od posledního článku. Bohužel díky dojíždění a zařizování bydlení v Praze mi týdny utíkají jako dny a nevím, jestli je pondělí, nebo čtvrtek.

Doufám ale, že se situace během několika týdnů uklidní a budu moct zpětně popsat své zážitky. Od zařizování bydlení po absolvování kurzu CMAS P* ;)

Rembrandt & Co. podruhé ;)

Minulou sobotu jsem si řekl, že musím dovyužít vstupenku na výstavu Rembrandt & Co. a navštívit Šternberský palác - http://www.pribehyumeni.cz/planovani-navstevy/. Na výstavu jsem dorazil hned po obědě a čekal jsem, že budu sám. Nestalo se :) Najít správný vstup je ale docela komplikované, jde se do dost podezřelé uličky, nebýt cedulí, tak bych vstup asi nenašel.

Byl jsem, jako ostatně prakticky vždy, požádán, ať odložím svůj batoh do šatny, bundu jsem si na sobě mohl nechat. Venku bylo asi 5 stupňů a tak jsem si myslel, že v historické budově nebude úplně teplo. Opět chyba, v horním patře, kde výstava probíhá, bylo konstantních 22 st. C se stálou vlhkostí, aby se díla nepoškodila.

Výstava pěkně mapovala dobu, ve které Rembrandt žil, např. jsem věděl, že se jmenoval plným jménem Rembrandt van Rijn, ale že se podepisoval jen Rembrandt, protože se srovnával s Rafaelem či Michelangelem, jsem netušil. Obrazů od samotného Rembrandta ale na výstavě moc nebylo, tuším, že jich bylo 12, ale zajímavé bylo srovnat jeho tvorbu s jeho současníky.

O patro níže a v přízemí jsem pak shlédnul sbírky národní galerie, zaujalo mne množství křesťanských děl – oltáře a ikony, kterých bylo vystaveno skutečné mnoho. Přes nádvoří jsem pak vešel do dalšího sálu, ve kterém byla opět díla s křesťanskou tematikou.

Celkově mě ale výstava nijak extrémně nezaujala, pěkné byly prostory, ve kterých je umístěna. Pěkné fresky na stropech, pěkné výhledy z oken. Pokud se chcete přesvědčit sami, tak výstava je do 27.5. a vstupné stojí 150kč, pokud jste školní skupina, pak 20kč na osobu.

Maskovaný mercedes v Praze

Dnes jsem při čekání dlouhé fronty na vstup do Poslanecké sněmovny zahlédl podezřelé vozidlo. Vypadalo jako mercedes, ale bylo to zvláštně zabalené a obalené… Zkrátka maskovaný vůz ;)

Neváhal jsem a pořídil jednu fotku, další bohužel můj pomalý kompakt nestihl.

Pak jsem ale chvíli hledal na internetu a zjistil jsem, že šlo o testování nového vozu třídy A a existují již mnohem povedenější fotky - http://rednews.nova.cz/clanek/fotky/maskovany-mercedes-benz-a.html?image=979954&psection_id=63230&backUrl=%2Fclanek%2Fauta%2Fpo-praze-se-prohani-maskovany-mercedes.html#image=979952

Schwarzenberský palác

Minulý víkend jsem se vypravil na výstavu Rembrandt & Co. s názvem Příběhy umění ve století blahobytu. Na internetu jsem si našel, že vstupné zahrnuje Schwarzenberský palác a Šternberský palác. Navíc jsem našel, že O2 pro své zákazníky nabízí speciální akci 1+1 zdarma po nahlášení speciálního slevového kódu. Zvědavost mi nedala a tak jsem to zkusil. Zaslal jsem tedy SMSku na požadované číslo a světe, div se, přišel mi slevový kód ;)

V neděli odpoledne pěkně pršelo a tak jsem jako první uviděl velký billboard s poutačem výstavy. U pokladny kupodivu věděli, o co ve slevovém kuponu jde a tak jsem po chvíli dostal vstupenku 1+1. Vzal jsem si brožurku o výstavě a vyjel výtahem do posledního patra. Paní pokladní navíc říkala něco o podkroví a schodech, ale moc jsem to nepochopil.

V posledním patře Schwarzenberského paláce je skvělá podlaha a výborný výhled na celou Prahu. Kdyby v neděli nepršelo, byl by výhled ještě lepší, ale i tak byl skvělý. Další věc, kterou jsem objevil je to, že palác je opravdu velký a rozloha byť jednoho patra je neuvěřitelná. Ale vytápět bych ho rozhodně nechtěl ;) Pověšená díla jsou většinou barokních autorů. Najdete zde klasická jména jako Hans von Aachen, Petr Brandl, Karel Škréta a další. Moc pěkné stránky, kde můžete shlédnout některá díla jsou zde: http://www.virtualtravel.cz/praha/hradcany/narodni-galerie-v-praze-schwarzenbersky-palac.html

V přízemí pak jsou vystaveny sochy, děsily mě hlavně sochy Ježíše, u kterých jsem měl dojem, že na mne spadnou. Naštěstí se tak nestalo a tak jsem se po schodech vydal znovu hledat podkroví. Úspěšně. Vedou do něj zajímavě klopené schody, je třeba na nich dávat pozor ;)

V podkroví je nádherná sbírka dobových zbraní, zbroje a dalšího vojenského vybavení. Osobně musím říct, že byla v celé budově to nejlepší a rozhodně stojí za to těch pár schodů vyšlapat. Mnoho pistolí, mušket, modelů děl, šavle, meče, prostě nádhera.

Venku nepřestávalo pršet a já jsem přestával cítit nohy. Čas vyrazit domů, kde jsem zjistil, že jsem vlastně celou výstavu, na kterou jsem se chtěl vydat, minul ! :) Abych pravdu řekl, bylo mi dost podezřelé, že výstava má v názvu Rembrandta, ale neviděl jsem ani jednoho. Naštěstí jsem ale na vstupence našel, že mohu do správné budovy – Šternberského paláce – dorazit kdykoliv do konce výstavy a budu vpuštěn.

Tak se snad příště trefím