pondělí 22. března 2010

Dokoupil 100

Dnes jsem se s kamarádkou dohodl, že se podíváme na tuto, v současné době po Praze hojně propagovanou, akci. Výstavu s názvem Dokoupil 100 je možné vidět od 03.03.2010 - 23.05.2010 v jízdárně Pražského hradu. Každou neděli se navíc koná v 1500 výprava s průvodcem, které jsme byli přítomni. Překvapil mne docela velký počet lidí v galerii, ale to mohlo způsobit jarní počasí, které v posledních dnech v Praze panuje.

První, co u vstupu zaujme, je velký žlutý věšák a kratší povídání o autorovi této výstavy. Je jedním z mála Čechů, kterým se podařilo proniknout mezi známé moderní autory. Jiří George Dokoupil se narodil v Krnově a v roce 1968 musel s rodinou emigrovat, což podstatně ovlivnilo jeho tvorbu. Malbu studoval v Německu a v USA. V roce 1980 stál u zrodu německé výtvarné skupiny Mülheimer Freiheit a hnutí Junge Wilde, jež předznamenalo tamní postmodernu.V současné době žije v Praze, Berlíně, Madridu a Riu de Janeiru.

Výstava se sice jmenuje Dokoupil 100, ale 100 obrazů vystaveno není. Autor se, jak sám přiznává, snažil, aby výstava dýchala, nechtěl jít cestou výstavy Čapka, která zde byla před ním a obsahovala skutečně obrovský počet obrazů. Jeho snahou je, aby se diváci mohli více soustředit a aby ukázal to nej. Vystavovány jsou obrazy vytvořené po roce 2000.artwork_images_424675664_451783_jirigeorg-dokoupil[1]

V první “místnosti” jsou naprosto nepřehlédnutelná jeho aktuálně nejnovější díla, obrovská vytisknutá plátna, která vznikla z filmů. Zde uvedený obraz je např. bondovka Goldfinger. Na začátku titulky, děj a závěrečné titulky, voilá, obraz je hotov. Plátna jsou obrovská, třeba 4x3 metry, takže o nějaké věšení do pokojíčku nemůže být řeč. Když se navíc k obrazům přiblížíme, začnou být plastické, podobně jako stereoskopické obrazy. Jednoduché, prosté, působivé. Mimo Goldfingera zde byl obraz The Simpsons: díl s Melem Gibsonem, výbuch atomové bomby, nějaká stará němá groteska a pak nějaký pornofilm.244__121109_181453

V další části je představena technika bublin na akrylátu, obrazy vypadají vesele, nebo pochmurně, někdy více, či méně impresionisticky.  Chvíli jsme řešili záhadu, zda-li jsou obrazy tvořeny náhodně, anebo autor měl předem zvolený koncept, jakou kompozici by chtěl stvořit. Obrazy tvořeny touto technikou však v sobě mají určitou míru náhody, nikdy nelze ovlivnit, jak velká bublina se podaří a kdy díky povrchovému napětí praskne. Plátna byla o poznání menší, než předchozí, ale pořád dosahovala metrových rozměrů. Dva obrazy byly také vytvořeny tzv. bičovou technikou. Co to je? Barva se nanese na bič a nad plátnem se “švihne” a dílo je hotovo… Dokoupil je velký inovátor a experimentátor.

s34764_dokoupil[1]

Další zajímavou a velice oblíbenou autorovou technikou je kreslení svíčkou. Je to vlastně jeho vynález. Co si pod tím představit je ukázáno ve videu, které je promítáno na balkoně jízdárny. Malíř si rozmyslí koncept, upevní plátno nad hlavu, popř. má živý držák a plamenem svíčky vytváří začouzená místa, která dohromady stvoří zajímavé dílo. Velká část těchto obrazů zobrazuje ženské akty, nebo výjevy z koupelny – dlaždičky, kartáček, věšák. Největším problémem a výzvou je zobrazení detailu, toho lze docílit plamenem svíčky jen velice těžko, ale autorovi se to často až zázračně daří.

Nejvíce na mne zapůsobila série s leopardem, který zdálky vypadá, jako živý a rozjíždějící se vlak. Dokoupilovi se v tomto obrazu podařilo jen se svíčkou ukázat jak černý dým z komína, tak bílý dým páry. Některé z těchto obrazů měly na několika místech drobné bílé vrypy, těžko říct, jestli díky nehodě, nebo to byl autorův záměr.

Prohlídku jsme zvládli asi za 30 minut, poté jsme se přemístili na balkon, kde probíhala projekce dokumentu z dílny České televize. Žádné žídle, jen koberec a na něm, velice neotřele, pytle plné kuliček ve tvaru nízké židle. Musím říct, že se v nich leželo velice příjemně a vstát se nikomu moc nechtělo.

Ač mě postmoderní umění většinou neoslovuje, tato výstava působí velice příjemně a i pro laika je čitelná, použité techniky jsou opravdu inovativní, ač místy na hranici vkusu. Svetr napuštěný mateřským mlékem, který se přitiskne na plátno a zahřeje, aby mléko zhnědlo, mi připadá jako skutečný úlet. Zbývá už jen začít kreslit vlastními tělesnými tekutinami, i když kdo ví, s čím přijdou umělci příště.

Ještě zbývají informace o vstupném a otvírací době:

Otevírací doba:
Otevřeno denně 10 – 18 hodin

Vstupné
Plné 140 Kč
Snížené 80 Kč1
Rodinné 280 Kč2
Novináři 10 Kč
Děti do 6 let volný vstup
Školní skupiny s doprovodem 40 Kč / osoba

Žádné komentáře: