Lehce před půl sedmou večer, Praha. Na obzoru se s námi loučí v narůžovělém svitu slunce, lampy svítí, pomalu se tramvají číslo 22 suneme z Malostranského náměstí směr Újezd. Na zastávce Hellichova se otvírají dveře a nastupuje skupinka španělsky mluvících cizinců, kteří jdou ke strojku a snaží se z něj získat jízdenku. Bohužel se jim nedaří, tak mluví s někým z přední části vozu, zřejmě pořád chtějí získat jízdenky.
Přijíždíme do stanice Újezd, kde musím přestoupit, abych se dostal na Anděl, proti mě se najednou vynoří mladík s odznáčkem DPP a hláškou: “Kontrola jízdenek.” Pak ale obrátí hlavu a zjišťuji, že jeho dotaz míří na skupinku cizinců. Cizincům je odhadem tak 50-60 let, takže rozhodně nejde o žádné gaunery, kteří by programově jezdili načerno pražskou MHD. Linka 22 je mimochodem vyhlášená jako nejhezčí Pražská linka (http://www.myczechrepublic.com/prague/trams.html).
Jdu po schodech a revizor se snaží cizince dostat z tramvaje. Mluví trochu anglicky, ale to je jazyk, kterým cizinci nevládnou, umí jen španělsky. Paní s chápajícím úsměvem vystupuje z tramvaje se slovy: “…aaaa, a la calle…”, což bych si dovolil, vzhledem ke svým chatrným znalostem tlumočit jako:”Aha, oni se lístky kupují na ulici.”. Stojím na ostrůvku, ale revizor je vede dál od tramvaje, na chodník.
Vždy mi vrtá hlavou, jak to tihle střelci dělají, vždyť revizor nemá právo člověka zadržet, ani legitimovat. Kdyby se cizincům zachtělo, tak má smůlu, oni prostě odejdou. Ale zpátky k tématu. Slovu ID rozumí a tak mu ukazují okopírované doklady, zřejmě už slyšely o šikovných českých ručičkách, které dokáží přemisťovat věci z místa A do místa B. Nejčastěji z kabelek, batohů a bund… Přijde mi, že obě strany stále nechápou, co si myslí druhá strana o tom, že se děje.
Přijíždí mi tramvaj a rozhoduji se, jestli nastoupit, nebo se do tohoto “nedorozumění” zapojit. Bohužel, s odstupem času vím, že jsem udělal chybu. Vygumován z práce jsem nastoupil do tramvaje. Místo, abych pomohl cizincům, zachoval jsem se jako obyčejný Čech, podle vzorce: “nestrkej nos do cizích věcí”. Doufám jen, že se revizor uklidnil, cizincům pokutu nedal, a když, tak jen jednu. Pokud to takto nedopadlo, mrzí mne to o to víc, protože jsem byl v mnoha zahraničních městech a tam se cizinci vždy brali s rezervou jako ti, kteří místní pravidla moc neznají. V Praze to, zdá se, neplatí, jak je např. vidět v metro stanici Dejvická, kde si revizoři s oblibou vybírají lidi se zavazadly ocejchovanými z letiště :(
Žádné komentáře:
Okomentovat