Následující věty jsou vytržené v kontextu, někoho mohou šokovat, někdo se zamyslí, někoho možná pobaví. Nicméně proneseny takovou intenzitou, že je nebylo možné přeslechnout…
Autobus, matka se synem:
S:“Mami, já chci tátu, najdi si už nějakýho chlapa.”
M:“Já už na to nemám sílu, navíc když se chováš tak, jak se chováš.”
S:“Já už budu hodný.”
M:“Uvidíš to sám, až budeš mít svojí ženskou. Ale hlavně si nesmíš udělat dítě, to bys jí pak musel platit.”
S:“Tak bych dal dítě do děcáku a jí bych platit nemusel.”
M:”To bys byl teda fakt táta na baterky, dali jsme tě snad do děcáku my?”
S:”To je hustý označení, táta na baterky…”
Metro, holka a kluk:
K:”No ona z toho byla hrozně zklamaná, něco takovýho fakt nečekala.”
H:”To si vem, odmítnout holku, neznám chlapa, který řekne ne.”
K:”Ty ale taky každýmu řekneš ano.”
H(křičí):”To mě máš za děvku, nebo co?”
K:”Když se nad tím chvíli zamyslíš…”
K:”Né, to byl kameňák, já to tak nemyslel…”
H:”Běž do …”
Žádné komentáře:
Okomentovat