Dům u Bílého jednorožce: Salvador Dalí

Minulý čtvrtek jsme, vzhledem k jarnímu počasí, vyrazili s kamarádkou do města na tuto výstavu. O Salvadoru Dalím jsem do té doby věděl jen to, že to byl ten pán s tím zatočeným knírkem nahoru, a že jeho umění je hodně netypické. Takže jsem si ho “proklepl” na googleu a na wikipedii jsem našel poměrně dost informací. Například to, že se celým jménem jmenuje Salvador Felip Jacint Dalí i Domènech, narodil se v roce 1904 v Katalánsku a zemřel v roce 1989 na srdeční selhání ve své věži.

Je to významný surrealistický umělec, namaloval za svůj život přes 1500 obrazů a zabýval se i filmem, fotografií, architekturou, plastikami a sochami. V roce 1931 stvořil jeden ze svých nejznámějších obrazů, The Persistence of Memory. Celý život se stavěl do pózy rebela, anarchisty, původně komunisty, ale za Frankova režimu se z něj stal fašista. Když Franco podepsal rozsudky smrti pro politické vězně, Dalí mu poslal děkovný telegram. Takže, alespoň pro mne, je Dalí hodně rozporuplná postava.

Výstava je v domě u Bílého jednorožce, je naproti Staroměstské radnici a je na něm velkými písmeny napsáno MUCHA, DALÍ GALLERY ;) V přízemí je restaurace, ale vchod je dobře označen. Otevřeno je denně 9-20, takže jsme si vybrali 1900, aby na výstavě nebylo moc lidí. Vybrali jsme správně.

Vyšlapali jsme schody do prvního patra a pak nám paní odebrala kupon a poslala nás do levých dveří. Vevnitř jsme uviděli velké množství tisků, bohužel častokrát bez popisku či uvedení do kontextu. Uprostřed většiny místností byla vždy nějaká plastika, např. Dalího oblíbený dlouhonohý slon. Obrazy byste zde hledali marně, pro představu jsou zde umístěny alespoň nejznámější kopie (Persistance of memory, Madonna of Port Lligat, Dream inspired by a bee flying around a pomegranate a second before waking up).

Procházeli jsme místnost po místnosti a začal jsem si uvědomovat znaky Dalího děl. Dlouhonozí sloni, ženy s “šuplíky”, pomuchlané hodiny. Dalí byl hodně produktivní a hodně “tiskl”. Pěkné byly talíře, ale jíst bych na nich nechtěl ;) “Jednou do myčky…” Zaujal mě portrét Abrahama Lincolna, který z blízka vypadá úplně jinak, ale z dálky už je naprosto jasný. Další pěkné dílo je “Dream Caused by the Flight of a Bumble bee around a Pomegranate a Second Before Awakening” volně přeloženo jako Sen způsobený letem čmeláka kolem granátového jablka vteřinu před probuzením. No nebyl Dalí šílenec? Bohužel jde pouze o kopii.

V další místnosti byla Božská komedie, ta už byla popsána rozumně, ale slušelo by jí více učesat a třeba i zabrat další místnost. cca 80 obrazů v malé místnosti docela vyděsí. Postupem času jsme zjistili, že některé obrazy už jsme viděli, že se opakují. Když už bylo 19:45, paní nás začala nenápadně vyhazovat, zkrátka začala zhasínat jednotlivé místnosti, což nám mělo napovědět, že je čas jít.

Jaké mám z výstavy dojmy? Mám pocit, že tato výstava je víceméně stálá. To dokládá také následující recenze výstavy: http://kahi.cz/blog/dali-je-v-praze-vite-nevite Dost mi chyběly detailnější popisky děl, chronologické zařazení, historické souvislosti. Potěšily mne talíře a úsek věnovaný českému fotografovi Václavu Chocholovi, který Dalího fotil. Za plnou cenu tato výstava nestojí, ale když nás dvě vstupenky vyšly na 94kč, tak by byla škoda nejít ;)

Vstupenky byly zakoupeny na portálu www.slevomat.cz, děkuji mu za slevy, které jsem si vytočil na kole smůly