pátek 15. července 2011

Í Tý opravuje záchod

Ráno jsem se vzbudil a podstupoval ranní očistu, když tu zmáčknu splachovací tlačítko a ono… nic :( “Že by netekla voda?”, napadlo mě. Ale ne, voda normálně z kohoutku nádherně zurčela. Takže problém musí být kdesi v napouštěcím ventilu, protože kohoutek uzavírající přívod vody do toalety šel otočit do obou poloh a nic se nedělo. Začal jsem tedy s rozebíráním záchoda. (Mimochodem, neznám lepší ranní zábavu.)

Záchod se otvíral klasickým způsobem, bylo nutné vykroutit objímku s tlačítkem a dostal bych se do nádržky, ale ! Objímka vůbec nechtěla povolit, zřejmě jí dlouho nikdo nevyšroubovával. Po prvních otočkách už jsem jí mohl chytit prsty a otočit. Prsty mi projela ostrá řezavá bolest a já nechápal, co se děje. Podíval jsem se na prsty a ty vypadaly, jako bych si je hladil žiletkou. Prořízl jsem si bříško ukazováčku a to docela hluboko :(

Sprostě jsem zaklel a šel do koupelny čistit ránu, na nějakou opravu už jsem neměl ani pomyšlení. Navíc jsem zjistil, že jsem si prořízl i ukazováček na ruce levé, naštěstí ne tak hluboko. Po pár minutách se mi podařilo krvácení zastavit a vyrazil jsem do práce. Během cesty se ruka zase ozvala, když mi při dobíhání tramvaje zase začala téct krev. Asi mám hodně silné srdce.

Den v práci byl trochu utrpením, zkuste si psát na klávesnici bez obou ukazováčků. Působíte nejen komicky, ale navíc uděláte spoustu překlepů, když navíc sem tam zaklejete, protože ukazovák přeci jen použijete, okolí Vás začne považovat za blázna. Ale zkuste jim říct, že jste se pořezali o záchod, a máte kazajku téměř jistou.

Po návratu z práce jsem se posilnil a vydal jsem se vybojovat finální bitvu s nepřítelem.Poučen z ranního boje jsem použil gumové rukavice – nejen kvůli možnému pořezání, ale hlavně z hygienických důvodů. Kryt jsem sundal a zjistil, kde je problém. Klasika, napouštěcí ventil. Zkusil jsem ho rozšroubovat a ze shora propláchnout vodou, ale bezúspěšně, pořád nic nepřitékalo. Nezbylo, než odmontovat přítok, dle mých zkušeností 2. nejzábavnější práce při opravě toalety. (Pro neinformované, na prvním místě je výměna nádržky.) Zavřel jsem vodu do toalety a začal jsem přívod odpojovat.

Jaké bylo mé překvapení, když jsem zjistil, že i přes uzavřený přívod voda stále teče! Kohoutek dokohoutkoval. Musel jsem tedy uzavřít studenou vodu pro celý byt, naštěstí kohouty na hlavním přívodu naštěstí vypadaly bytelně a tak vodotrysk konečně ustal. Vylil jsem plný kýbl, setřel podlahu a začal s očistou vnitřností toalety. Důkladně jsem propláchl ventil v teplé vodě ( tu jsem nezavíral ) a namontoval ho zpět. Trochu jsem se bál, co na to těsnění, které se mi téměř rozpadalo v ruce, ale doufal jsem, že to nějak dopadne…

Nedopadlo.

Do nádržky sice natékala voda, ta ale natékala i do kbelíku pod přívodní hadicí a to ve slušné intenzitě. Zavřel jsem tedy přívod do nádržky, začal opět odmontovávat přívod a hledat způsob, kterým bych alespoň provizorně mohl těsnění nahradit. Nakonec jsem po chvilce hledání nalezl těsnění o něco větší, ale vybaven průmyslovým nožem a poučkou, že kruh je v podstatě mnohoúhelník, jsem začal těsnění po malých proužkách seřezávat.

Když mělo dostatečnou šířku, dal jsem ho spolu s původním těsněním do přítokové matky a začal šroubovat. ( Podle pravidla: Víc těsnění, víc Adidas.) Těsněním se vevnitř nějak nelíbilo a tak jsem je musel umravnit pomocí šroubováku. Když jsem přikládal přívodní trubku k přítokovému ventilu, spolubydlící si v koupelně pustil vodu. No a protože netekla studená, pustil horkou. Nevím, co se stalo a jak je to možné, ale v tu ránu mi z přítokovky vyletěl proud horké vody a začala sprcha číslo dvě. Přes protesty spolubydlícího jsem zavřel i vodu teplou.

Zvolna jsem se začal modlit, ať to už konečně nějak dopadne, protože vidina vypnuté vody a nutnosti volat instalatéra, mne nenaplňovala zrovna štěstím. Vylil jsem kyblík, vytřel podlahu a začal montovat. “Už to bude?”. “To je legrace, pozorovat takhle někoho, jak něco opravuje.”. Pomalu a nenápadně jsem si přitáhl průmyslový nůž a začal si opakovat, že vražda nic neřeší. Kdo by navíc tu krev uklízel, igelity od malování jsem už sklidil :(

Dotáhl jsem závit a pomalu pustil vodu. Vyhlídky byly hodně špatné, protože plastový ventil není konstruován na větší množství cyklů montáž-demontáž a na některých místech se ze závitu začaly odlupovat šupinky. Nákup nového přítokového modulu byl nutností.

“Kap, kap, kap.”, voda pomalu kapala do připraveného kyblíku. Rozhodl jsem se, že o půlnoci s tím už stejně nic lepšího neudělám, tak jsme se umyli, zavřeli vodu a šli spát s tím, že další den přítok vyměním. Kupodivu ráno byla situace mnohem lepší, těsnění si asi už sedlo a intenzita se výrazně zmenšila. Nicméně jsem po práci zajel do Obi a vyhledal uličku s přítokovými ventily.

Stojím a stojím, samozřejmě jsem si nevyfotil ventil. “Půlcoulka, nebo 3/8, toť otázka.”, praví klasik. Zvolil jsem nakonec po dlouhém vnitřním boji půlcoulku s tím, že jí v nejhorším další den vyměním. K ní ještě nové těsnění a jel jsem domů.

Čím více jsem se blížil ke dveřím, tím více jsem byl přesvědčen o tom, že jsem vybral špatně a zítra mne čeká návštěva Obi znovu. No a měl jsem pravdu, zvolil jsem samozřejmě špatně. Jediná dobrá zpráva je, že se intenzita zase výrazně snížila a tak přívodní ventil nejspíš ani měnit nebudu a nechám si ho “jen tak pro jistotu”.

Taková malá a neškodná věc, jako záchod a kolik legrace si s ní užijete ;) Doporučuji do každé rodiny, skvělý produkt.

Žádné komentáře: