O víkendu jsme se byli s kamarádkou podívat na pěknou výstavu Vánočních ryb v Kinském paláci a po krátké procházce jsme zamířili do známé cukrárny Myšák, kde zatím ani jeden z nás nebyl. Cukrárna byla založena v roce 1904 Františkem Myšákem a do domu ve Vodičkově ulici č. 31 se přestěhovala v roce 1911. Za první republiky byla vyhlášená, na sladkosti sem chodili lidé jako Oldřich Nový, Ema Destinová či tenista Koželuh. Cukrárna také tvořila dorty pro prezidenty – pro TGM, E.Beneše i K.Gottwalda.
V divokých 90. letech cukrárna nepřežila a zanikla, naštěstí v tomto tisíciletí našla nového vlastníka, prošla důkladnou dvouletou rekonstrukcí, kterou vedl architekt Jan Špaček. Vybavení je nové, některé recepty na zákusky původní. Pokud do ní zamíříte, je dobré popřemýšlet o rezervaci, bývá hodně často plno.
My jsme ale měli štěstí a místo v prvním patře nalezli. Sice ne za zástěnou s okny 
do ulice, ale aspoň jsme měli pěkný výhled na zařízení cukrárny. Po důkladném prozkoumání jsme si dali kávu Myšák, čokoládový větrník a pařížský dort. Už po prvním soustu jsem věděl, že to, co se mi lehce rozplývá na jazyku, je pravá poctivá šlehačka. Nejprve jsme odjedli šlehačku politou karamelem z kávy a pak si do ní nasypali přírodní cukr. (To, že jsme to s cukrem oba trochu přehnali, se ukázalo o pár minut později.) Lehce upíjíme kávu a číšník přinese zákusky. Můj větrník je obrovský, jen škoda, že už neměli karamelový.
Pomalu ukusuji kousek za kouskem a v polovině tuším, že mám problém. Krém v zákusku je z pravé smetany a to důkladně zahuštěné, možná tak na 180%. Jsem ve dvou třetinách a ideální by bylo nechat si zákusek zabalit k večeři. Když se podívám na druhou půlku stolu tak vím, že v tom nejsem sám. S lehkým funěním nakonec zákusky dorazíme, dnes asi večeři vynechám. Ještě chvíli sedíme u zbytku kávy a pak se vydáváme do chladného odpoledne.
Myšák byl další ze zařízení, které jsem chtěl navštívit. Když půjdete kolem, budete mít čas, určitě si běžte na chvíli něco malého zobnout.
Žádné komentáře:
Okomentovat