Ano, jde o variaci na mou oblíbenou komedii How to Lose a Guy in 10 days. Povím vám jednu pohádku o jednom malém městě, ve kterém byla jedna malá IT firma. Vlastně tak úplně malá zase nebyla, dařilo se jí docela dobře a postupně nabírala další a další zaměstnance. Najednou se ukázalo, že jí přestala stačit vila, ve které sídlila. V obchodnickém patře se totiž začaly roztahovat dva nové týmy, což samozřejmě těmto vlivným lidem vadilo. Vedení začalo hledat nové prostory, až je našlo skoro pod nosem, v téměř vedlejší vile.
Celá firma byla rozdělená na několik vývojářských týmů a jeden z nich dostal na vybranou, jestli do nových prostor chce. Původně se mluvilo o 20 lidech, nové prostory navíc neměly sprchu a další drobnosti, bez kterých se někteří nechtěli obejít. Sice se říkalo, že by se stěhoval jen jejich tým a zbytek míst byl jen dočasných, ale i tak se to týmu nezdálo. První stanovisko tedy bylo záporné. V nových prostorách navíc nebyl hned zaveden internet a tak se celá akce Stěhování protáhla. Mezitím se odkudsi vynořil plánek od profesionálního návrháře, který obsahoval patnáct míst s tím, že více hygienické normy nedovolují a nebude možné prostory zkolaudovat. V plánku byla obludná pracovní místa ve vstupní místnosti, stoly 120x60 a protože taky chyběla zasedačka, uvolil se jeden z členů týmu, říkejme mu třeba Paco, že namaluje plánek lepší.
Jak řekl, tak udělal. Paco je totiž stará konzerva a věří v ty hloupé staré poučky, že je třeba chodit včas, co se řekne, to platí a čest se nedá koupit za peníze. Po téměř probdělé noci, strávené studiem vyhlášek a doporučení umisťování pracovních míst, stvořil plánek se zasedací místností a 17 pracovními místy. Ukázal ho ostatním členům týmu a většina souhlasila s tím, že za těchto podmínek souhlasí se stěhováním. Sešel se pak s Gracií z Backofficu, která měla stěhování na starosti, a ukázal jí svůj plán. Jí se také líbil a tak objednala stoly a židle. Skříně a další věci se měly objednat následně, až se situace trochu ustálí a bude jasné, kolik skříní bude potřeba.
Paco odjel spolu s Largem, jeho šéfem, do Marchie. Týden se tam konala konference na mnohá zajímavá témata. Mezitím však v sídle firmy začaly praskat ledy a věci se daly do pohybu. Paco dostal znepokojivou zprávu o tom, že se stěhování uskuteční ve čtvrtek, a v nových prostorách nebude 17, ale 21 lidí. Po nastěhování stolů totiž Gracie naznala, že místa je ještě hodně a stolů se do prostor vejde ještě dost. Možná proto, že v místnostech nebyly žádné skříně. Pacův tým byl rozladěn a Paco též. Začal to řešit s Largem, jak se situace má a proč by se tam najednou mělo vejít 21 lidí. “Nebude to pohodlné a je to o 40% víc, než umožňují předpisy. “ Po delší výměně názorů Largo prohlásil, že už toho má dost a Pacův tým si nemá vymýšlet, jsou prý i horší prostory.
Gracie pak poslala zprávu, že si s týmem prostory znovu prohlédla a všichni souhlasili s tím, že se tam 21 míst pohodlně vejde. “To, že se tam pohodlně vejdeme, si myslí jen Gracie. Bude to mačkárna, ale vejdeme se.”, byla poslední zpráva, kterou Paco dostal do Marchie.
Paco se v úterý vrátil do práce, nikdo mu neřekl, kde najde klíče a co alarm, musel si to zjistit sám, Gracie na něj zapomněla. Při předváděčce prostor nicméně nezapomněla říct, jak jsou tam všichni spokojeni a že se tam 21 lidí v klidu vejde. Paco se nastěhoval ke svému týmu do místnosti, původně plánované pro 4 lidi, ve které bylo stolů 5. “Ale část míst tu bude jen dočasná, lidé tu nebudou sedět trvale.”, uklidňovala Paca Gracie. Pak nahlédla do jeho nové kanceláře. “No ale ještě by se sem jeden vmáčknul”, se smíchem dodala a odešla do vedlejší vily.
Paco si promluvil s týmem, ptal se, jak stěhování probíhalo. “Přišel sem jeden kolega, zjistil, že by měl sedět v kuchyňce a řekl, že to nepřipadá v úvahu. Prý měl slíbenu naši kancelář.”, dozvěděl se. Paco nelenil a napsal triumvirátu, ve kterém byl i Largo, aby se s nimi v nových prostorech s týmem sešel a vysvětlili jim jejich rozladěnost. Na email dostal odpověď, že přijde jen Largo a námitky vyřeší. Přišel druhý den po obědě.
Když Paco uviděl mapku, kterou si Largo přinesl, nechápal.
“To si děláš legraci?”, zeptal se.
“Proč?”, nechápal Largo.
“Umíš počítat?”, zase se ptal Paco.
“Proč?”, stále Largo nechápal.
I vzal Paco papír, sečetl rychle čtyři čísla a vyšlo 23.
“Kdo vymyslel tento počet lidí, byl to náš management?”, zeptal se přímo Paco.
“…”, odpověděl mlčením a lehkým přikývnutím Largo.
“No a kluci, co kdybyste se zmáčkli do této jedné místnosti všichni, abyste uvolnili tuhle vaši kancelář?”, pokračoval Largo.
“To musí slyšet zbytek týmu”, řekl Paco a odešel do vedlejší 25 metrové místnosti, kam by se mělo vejít 9 lidí.
“Kluci, to si musíte poslechnout…”, uvedl vše Paco.
Nyní následoval popis situace a návrh Larga.
“Chápete, že se tu neskutečně přešvihnou všechny normy a hned při první kontrole z toho bude průšvih?”, padla další Pacova otázka.
“Ano. Ale jestli chcete, dá se to tu zavřít a skončíme všichni v nějakém openspacu kdesi na venkově.”, dostal odpověď.
“Openspace možná bude lepší, než se zbytečně mačkat. A do toho malého kamrlíku se tři místa nevejdou.”, procedil Paco.
“Dejte mi tam malý stůl a já tam klidně budu sedět”, odpověděl Largo.
Tím diskuze prakticky skončila. Largo byl rád, že dosáhl svého, Pacův tým vyklidí kancelář a všichni budou pěkně pohromadě v 9 lidech v 25m2 místnosti. Do zbývajících míst se nastěhují další týmy.
Paco si připadal jako pako a začal přemýšlet o změně zaměstnání. Ten, který před rokem odmítl z firmy odejít a před měsícem by ho něco takového rozhodně nenapadlo. Měl totiž velký problém s tím, že s ním a jeho týmem bylo takto okatě manipulováno. Pokud se začnou porušovat jeho základní pravidla, kde skončíme? Jen to nás dělí od divoké zvěře. Paco si taky začal zajišťovat skříňku, do které by mohl ukládat pracovní notebook, protože už ho doma nebude potřebovat. Počítač bude ve větším bezpečí, Paco bude mít čas na normální život, než kdyby po večerech pracoval, pravděpodobně se i víc vyspí. Všichni vyhrají.
Stále se mu ale honí hlavou otázky:
- Jak vzniklo číslo 20? A pak 21? A proč je to teď 23? Bude to poslední číslo, nebo dál poroste?
- Proč s ním a jeho týmem bylo takhle neobratně manipulováno?
- Proč se cítí, jak kdyby ho někdo ošklivě zneužil a jak mohl tak rychle ztratit veškerou chuť do práce?
- Souvisí vývoj situace s tím, že se Pacovu týmu nedaří a neplní cíle?
Nyní Paco čeká na přistěhování dalších týmů a na zimu, kdy nebude možné pořádně větrat. Chování vedení mu přijde nesmyslně destruktivní. Nájem za metr čtvereční se pohybuje okolo 300-400 kč za metr a měsíc. Pokud by byl Paco osloven, rád by si za nějaký ten metr navíc připlatil. To by bylo samozřejmě dokonale absurdní.
Žádné komentáře:
Okomentovat