Komunikace s betonovou stěnou

Občas se mi stane, že mám pocit, jako bych si psal e-maily s betonovou stěnou. Uživatel na druhé straně nejeví žádnou snahu o domluvu a úspěšně se brání sdělit jakékoliv informace o svém problému. Naposledy se mi to stalo dnes, v takových chvílích mám pocit stoupnout si ke zdi a mlátit do ní hlavou – přikládám stručný popis komunikace:

 

Rozpadlé kódování v e-mailu a na začátku komentář:

Co může způsobovat tohle, že někomu přijdou takový nesmysly. Šlo to pro xxxxx. díky za info. X

 

Moje odpověď:

Nějaký zvláštní emailový klient, zjisti, jaký.

X:

xxxxxxxx@xxxxxxx.cz. Co potřebuješ vědět víc? X

Začínám být lehce nervózní:

V čem to otvírala a jestli když to otevře v jiném klientovi to je ok a jestli neví o dalších lidech se stejnými problémy.

X:

Podle mě to ani neotvírala, protože s těma hámotinama se to bála i otevřít. A nejde tam ani pochopit o co se jedná.

Zhluboka dýchat, lehce sarkastická odpověď bude stačit…

Tak nejak ti to asi poslala

X:

posílala viz. níže v mailu. Tam to všechno je. Celé jsem ti to přeposlala.

A tak stojím u zdi…

Posila se to vetsinou z takového programu, tomu se říká emailovy klient, napr Outlook…

Je potreba vedet, jakeho klienta a verzi pouziva, zrejme to bude něco netypickeho.

Doufám, že dnes už žádný e-mail nepřijde…

Levný a prostorný byt v Praze

Protože se čas mého bydlení na koleji blíží kvapem ke konci, začal jsem hledat v Praze nějaké bydlení. Jednou možností je pronájem – buď nějaká 1+kk za neuvěřitelnou cenu řádově 8000 kč, anebo sehnat pár lidí a zkusit pronajmout 3+1 kolem 15 000kč Ideálně někde pěkně v centru po vzoru seriálu Přátelé...

Sehnat lidi ale je někdy problém, navíc platíte nájem a ve skutečnosti nebydlíte ve svém, můžete mít dobré majitele, kteří nedali do bytu v posledních 20 letech ani korunu, takže druhá varianta je zkusit něco koupit. Pátral jsem pátral a našel hitparádu těch nejlepších bytů v Praze za super skvělé ceny. Parametry byly Praha, alespoň 25 metrů čtverečních.

První kandidát: http://sreality.cz/detail/prodej/byt/2+1/praha-smichov-ke-koulce/620930652 Řeknete1,1Mkč, to ujde, ale až po rozkliknutí inzerátu na Vás vybafne anuita. Co to sakra je? Proč nikdo neřekne, že ten byt prostě stojí 2,4Mkč?

Druhý případ: http://sreality.cz/detail/prodej/byt/2+kk/praha—/189970012 Super, beru, krásný byt, 70 metrů, 2+kk, luxus. Po rozkliknutí … co to je, nájemníci prodávají práva na nájem. To mě vážně uzemnilo. Dám milion a pak další 2 za to, abych tam mohl bydlet, vypadám snad jako blázen?

Třetí je další ukázkou bezohlednosti: http://sreality.cz/detail/prodej/byt/2+1/praha—/451327580 2+1, 68m2, 1,4Mkč, rozbíjím prasátko a jdu nakupovat. Ale omyl, byt není v Praze, jak je i v cestě uvedeno, ale ve Františkových Lázních. WTF?! Kdo by proboha bydlel ve Františkových Lázních, to už radši Bruggy, tam se taky nic nestalo.

Kapitolou sama pro sebe jsou projekty. Dejte nám peníze a my Vám, pokud za 2 roky nezkrachujeme, postavíme super trooper byteček někde na okraji Prahy, mimo civilizaci a bez dopravní infrastruktury…

Máte rádi sklepení za neuvěřitelné ceny? Pak tu máme pro Vás ideální 2+ 1 44m2 http://sreality.cz/detail/prodej/byt/2+1/praha-hostivar-u-stepu/2894575196 Lepší už je snad jen http://sreality.cz/detail/prodej/byt/2+kk/praha-zizkov-jana-zelivskeho/2955195996 Krásná a světlá okna do rušné ulice, to je sen každého exhibicionisty…

Ale to nejlepší jsem nechal nakonec. Prostorný, menší okna, sklepík, ale je to suterén! Za neuvěřitelnou cenu a ještě si ho můžete dotvořit k obrazu svému, je před rekonstrukcí. Byteček vypadá, jako kdyby uvnitř vybuchla bomba. Posuďte sami, 1500 000kč a k tomu dostanete bezplatně rekonstrukční plán, balte kufry, rozbijte prasátko, ale hlavně se u těch fotek ne… smějte. http://sreality.cz/detail/prodej/byt/2+kk/praha-smichov-zborovska/241411676

Jaké jsem si ze svého malého průzkumu vzal ponaučení? Internetové realitní servery krize zatím nezasáhla a nestydí se nabízet byty za naprosto nereálné ceny. Takže buď vyhraju ve sportce, anebo zřejmě budu shánět podnájem…

Kdo další do talonu?

ODS zapomněla, jak se hraje poctivý mariáš. Před vynesením srdcového esa se musí něco hodit do talonu. Minulý týden si ale našli chvíli času a absolvovali rychlokurz a tak se něco muselo hodit do talonu.

Jako první byl zvolen srdcový král – Mirek Topolánek. Kdo bude další? Najednou se vyrojila spousta dalších vhodných kandidátů, ale bude mít ODS dost odvahy pokračovat v čistkách? Zbavit se Ivana Langera by bylo rozumné, zvláště po projednávání spisu Krakatice, ve kterém se ukázalo, že “íčko” vědomě spolupracovalo z kmotrem Mrázkem. Dalším kandidátem by mohl být Pavel Bém, který kvůli nejlevnější kartě na světě ztratil oblibu mezi Pražany. Doteď vlastně nevím, jestli billboardová reklama je skutečně od firmy Haguess, anebo od politických konkurentů. Jeho kamarád Jančík se stal dnešním horkým kandidátem, novináři zjistili, že je na něj podáno další trestní oznámení…

Jak se ale ukazuje, zřejmě to nebude s čistkou tak horké, protože, jak se vyjádřil nejmenovaný člen ODS: “Měli jsme plán B, zbavit se před volbami ještě Langera a Béma, ale pak bychom na volby nedostali už ani korunu! …”. Škoda, vykostit tyto lidi by bylo to nejlepší, co by ODS mohla před volbami udělat a dál by už žádnou reklamu nepotřebovala.

Tak co dál, bude hrát ODS podle pravidel a do talonu přibude právě jedna karta, anebo ne?

KIA Venga – 11 chyb, které mi vadí

Nedávno si rodiče koupili nové auto KIA Venga 1.4 Active, takže už mám svého bahňáka Škoda Felicia 1.9D LX jen pro sebe. O víkendu jsme najeli pár set kilometrů a zde mám první mouchy, které jsem na tomto autě během tohoto výletu našel. (Jeli jsme slušně, otáčky do 3000 a spotřeba kolem 6.5 l/100km - silnice 1. a 2. tř.) Některé jsou velice specifické a můžou se lišit kus od kusu, některé jsou způsobeny mými špatnými návyky. Takže:

1. Dle testů EuroNCAP dochází při čelním střetu k občasnému střetu hrudníku řidiče a volantu.

2. Přihrádka u spolujezdce nelze otevřít, pokud sedí spolujezdec blíže, než je maximální možná vzdálenost od palubní desky.

3. Neexistující cyklovač stěračů. Na co je již většina lidí zvyklá a bere jako samozřejmost – tj. adaptivní cyklovač stěračů – ťukneme jednou, začne se učit, přepneme a nastaví se interval – zde není. Místo toho se musí otáčet kolečkem, aby se docílilo optimální rychlosti.

4. Rukojeť dveří není řešena jako přihrádka, u Mercedesu B jsem si na to zvykl a tak často hodím nějakou věc do rukojeti a proletí celým autem. (To samé se mi již povedlo i u Fabie ;)

5. Zamykání auta funguje zvláštně. Pokud je auto zamčeno při otevřeném kufru, tak zavření kufru neznamená zamčení dveří. Pokud zamknu auto klíčem a někde mám stažené okénko, nevyjedou vzhůru.

6. Není popsán systém zapalování, když jsem chtěl vyndat klíček, nejprve jsem se pokoušel nastartovat a až pak mi bylo předvedeno, že se musí klíček zamáčknout a až tehdy jím lze otočit.

7. Není popsáno tlačítko shrnování okének, u většiny aut, ve kterých jsem doposud seděl tomu tak je.

8. Levá páčka s ovládáním světel je kapánek divoká, mlhovkám by slušelo vlastní tlačítko.

9. “Našeptávač řazení” je velice veselý, doporučuje např. přeřadit v silném stoupání ze stupně 3 na stupeň 5. Pokud tak učiníte, nejspíš Vás čeká rychlé řazení na 2 :) Pokud takto funguje automatická převodovka, tak se mají šťastní majitelé na co těšit.

10. Při sezení na zadních sedadlech se při vyšších rychlostech ozývá z prostoru zadního bočního okénka citelný šum, v přední části auta tak je paradoxně tiššeji, než v zadní.

11. Poslední a kosmetická – brzdy jsou v nízkých rychlostech velice citlivé a tak se z počátku připravte na poskakování věcí po autě :)

Tak to je vše, světla svítí, stěrače stírají, auto jezdí. Pokračování po pár tisících najetých kilometrech…

Restaurace U radnice, Teplice

Dneska tu máme restauraci, která sídlí na jednom z hlavních Teplických náměstí – na náměstí Svobody. Lehce odpudivá zelená barva omítky naštěstí nekorelovala s barvou jídla, venkovní poutač napsaný dvojjazyčně naznačil typickou klientelu ze severnějších končin.

Po vstupu do objektu vidíme dvoje dveře, vlevo jídelna, vpravo restaurace. Z jídelny se valí kouř z cigaret, tak volíme restauraci. Místnosti vévodí barový pult, 4 okna směrována do náměstí zaručují dostatečný přísun denního světla. Nábytek je starší, ale dobře udržovaný. Po zasednutí chvíli trvá, než se obsluha osmělí a přijde rozdat jídelní lístky.

Její dotaz, jestli budeme něco pít, nebo jen jíst beru jako neobratnou frázi, ceny jsou ale neuvěřitelné, 12 kč za 0,3l Mattonky, 20 za 0,3l Coca Coly… Ceny jídel z normálu rozhodně nevybočují, standardně kolem 120kč i s přílohou. Jako nedostatek bych viděl absenci více polévek v lístku, na řádku byl pouze odkaz na denní nabídku.

Objednal jsem si kuřecí něco polévku – obsluha sama nevěděla, co vlastně dnes v kuchyni je a pak vepřovou kapsu s bramboráčky. Ostatní si dali kuřecí řízečky, to samé co já a kuřecí směs. Polévka dorazila za 5 minut ve velice neobvyklé nádobě, která mi velice připomínala misku na salát. V průhledné skleněné misce byla spousta mrkve, nudlí a semtam i nějaké to kuře. Bohužel, kuchař měl asi nehodu, protože polévka byla krutě přepepřená. Pepř mi nevadí, ale pro slabší jedince to mohl být důvod k slzám.

Za dalších 15 minut jsme dostali velké talíře obložené jídlem. Kuchař Pohlreich by okamžitě začal křičet: “Proč tu na tom mám ten zelený bordel, kde jste se to naučili???", ale já si již zvykl, že to je taková česká klasika. Stejně tak se zeleninovou oblohou – list nepříliš čerstvého salátu, trocha mrkve a bílé ředkve… Kapsa vypadala bez chyb, ale bramboráčky se leskly olejem, po  obědě jsem měl pěkně žluté kolo na dně talíře. Co se týče kapsy, tak tenký vepřový plátek - ohnutý, vevnitř sýr a šunkový salám – splnil asi to, co jsem v restauraci této cenové kategorie čekal.

Celkově 570 korun za oběd pro 4, obsluha průměrná, ale mohla by se více usmívat :) Prostředí taktéž průměrné, na lázeňskou oblast bych asi čekal více. Na běžný denní oběd dobré, ale větší akce, či slavnostnější obědy/večeře bych zde nedoporučoval.