FxCop

Rozhodl jsem se zlepšit funkčnost svého programovacího nástroje Visual Studio 2008 Professional a tak jsem se rozhodl nainstalovat nějaký pěkný plugin, který mi řekne, co kde dělám špatně a ideálně proč ;)

Jako první jsem vybral FxCop. Chvíli mi trvalo sehnat aktuální verzi 1.36, ale nakonec se povedlo. Problém byl ale s integrací do Visual Studia, ta nebyla úplně user-friendly.

Takže:

Tools – External Tools…

Následně Add.

Title: FxCop

Command: C:\Program Files\Microsoft FxCop 1.36\FxCopCmd.exe

Arguments: /c /f:$(TargetPath) /d:$(BinDir) /r:"c:\Program Files\Microsoft FxCop 1.36\Rules"

Initial directory: \Program Files\Microsoft FxCop

Yaškrtněte ještě Use Output window a je hotovo.

V menu Tools přibyla položka FxCop, jejíž spuštění Vám vypíše mraky hlášek, co děláte špatně a proč.

Jsem student a jsem pro školné

Tento článek mne dnes trochu zvedl ze židle. Jistý student nejtěžšího gymplu v naší kotlině (rozuměj VŠE), si na blogu iDnes stěžuje, že chce zavedení školného. Jak jsem z vlastních zkušeností poznal, studentům VŠE chybí základy matematiky. Rátajtě s námi:

Semestr studia na slušné škole stojí 40 000kč – to je ročně 80 000kč. Náklady na kolej jsou kolem 3000 měsíčně, jídlo v menze pořídíte za 45kč. To je při 20 jídlech měsíčně 900, k tomu podobné náklady na večeře, půlka na snídani a máme za jídlo 2200 a to jen v pracovních dnech. O víkendech se drží půst. Lítačka za cca 240kč a semtam je potřeba si koupit nějaké oblečení.sečteme-li to, dostaneme se k minimálně 8 000kč měsíčně na náklady na život a to si studium moc neužijeme. Celkem za rok 2x40 000+ 12x8000=176 000kč ročně. Docela pálka na jednoho vysokoškoláka, že?

Takže za 5 let studia to je 880 000kč a to ještě nepočítám takové ty nesmysly, jako inflaci, a že bychom si tuto částku někde půjčili, tj. naskakovaly by nám úroky, anebo zlomené končetiny.

Takže po 5 letech studia máme dluh zhruba milion korun. Super, ne? Budeme spoléhat na to, že nám banka dá slušný úrok, takže nám na dalších 20 let zbývá splácet krásných 7000 korun. Super, ne?

No a teď si představte, že potřebujete bydlení, auto, manželku, děti, kolik pak bude činit výše Vaší splátky? Ale nebojte, v zahraničí je pořád poptávka po orgánech, při troše štěstí se Vám podaří střelit ledvinu.

Proto se mi zdá, že někteří prostě neumějí počítat. Ano, budete mi oponovat, že zavedení symbolického školného ve výši 1000korun měsíčně nikoho nezabije, ale bohužel, ani ničemu nepomůže. 1000 kč nedonutí studenty k větší kázni a nevytrhne školám trn v podobě nedostatku financí.

Co reformu postavit jinak a zavést podmíněné odložené školné v závislosti na tom, kolik let se následně odpracuje na území ČR? Po odpracovaných 10 letech by se nutnost splatit školné smazala. Tak nebudeme nutit doktory k emigraci, protože jinak by nebyli schopni takovéto půjčky splácet a zaměstnaní VŠ zaplatí za 10 let ve vytvořené hodnotě školné několikrát.

Dalším opatřením by mohlo být zavedení plného školného na nepotřebné kejklířské školy, jako je DAMU, FAMU a podobné. Absolventi těžko hledají práci a to, co zaplatí na spotřební dani z alkoholu rozhodně studia nezaplatí.

A teď mě sežerte :)

RFID čtečka v Dell Latitude E6500

Před dvěmi měsíci jsem dostal služební Dell Latitude E6500. K dokonalosti mu chybí už jen čtečka otisků prstů, mám pocit, že obsahuje i modul pro vyhledávání v případě krádeže (ten ale není aktivován).

Jako první mě zaujala bezkontaktní čtečka RFID, podsvícená klávesníce a display měnící jas podle okolí – ambilight sensor. No ale k věci. Zjistil jsem totiž, že čtečka je nějaká proprietární a windows ji nenaleznou jako normální čtečku. Co s tím?

Nainstaloval jsem aktuální ovladače od Dellu a aktivoval jejich přihlašovací software. Pak jsem našel v adresáři c:\Program Files\Broadcom Corporation\Broadcom USH Host Components\CV\bin soubor ushradiomode64.exe, kterým se ovládá mód čtečky. Je potřeba spustit příkaz

  ushradiomode -n

a restartovat počítač, Windows pak naleznou nový HW – bezkontaktní čtečku :)

Předběžné výsledky voleb 2010

Tak jsem včera večer přemýšlel o tom, jak ještě by se dal špinavě narušit proces voleb. Napadlo mě už jen jediné, co se v ČR ještě nestalo, zveřejnit v sobotu ráno předběžné výsledky, získané dobrovolným vyplňováním dotazníků agentury SC&C. Komu by ale jaké výsledky pomohly, bůh suď.

Byle by to dostatečné k tomu, aby soud zrušil volby? Těžko říct. Vše se začneme dozvídat dnes, od 1400. Dovolím si zde odhadnout volební výsledky:

ČSSD	25%
ODS	22%
TOP09	15%
VV	12%
KSČM	11%
KDU-ČSL	6%
SZ	3%
ČPS	2%

Ufonek v Londýně V

Nedele, 23.5.2010

Rano nas opet budi budik v 0700. Vice nez kdykoliv predtim se mi nehce vstavat. A to tak, ze hodne. Asi uz nastava pravy cas k navratu. Kratce pred 8 mirime na snidani, tentokrat si davame pouze caj/kavu a 3 bakery basket, kvuli letu se nepoustime do zadnych stravovacich veletocu. Snidane tentokrat stoji 35 liber, ale jsem docela nacpany.

Na pokoji balime a kratce po devate uz jsme v hotelove hale. Vyrovnavame ucty, pobyt je placen letistnimi body, zbyva zaplatit snidane, nakonec to dela neco kolem 240 liber. Zavazadla nam v hotelu uschovaji do naseho odjezdu. Vyrazime smer Britske muzeum.

Venku je nebe bez mracku, predpoved tvrdi 28 stupnu C, jakobychom ani nebyli v Londyne, ale nekde u stredozemniho more. Jdeme stale na vychod a Petr uz zacina tvrdit, ze neni mozne, aby to bylo tak daleko, kdyz jsou to jen tri stanice metra ;) Ale mozne to je, na mape se zda vsechno blize, kratce po 10 dorazime do muzea. Vchazime hlavnim vchodem a ocitame se ve velke hale, kde jsou ukazatele a mapa arealu. Domlouvame se, ze se v pripade ztraceni sejdeme vzdy kazdou celou hodinu v hlavni hale.

Prochazime pavilony a Petr se po par minutach ztraci. Prochazime staroveke Recko a Egypt, velky houf lidi kolem Rosetske desky brani vyhledu, ale nakonec se mi dari protahnout se davem k vitrine. Schazime se v hale a davame si dalsi hodinu na prohlidku. Mirime do patra, kde jsou stredoveke pamatky z Velke Britanie a cele Evropy.

Cas plyne strasne rychle a opet se schazime v hlavni hale, sice jsme se nejprve ocitli v hale presne naproti, ale rychle jsme se presunuli na druhou stranu. Muzeum ma uprostred krasne atrium se strechou, ktera je prosklena a cele to stalo pres 100 milionu liber. Jdeme do mistni kavarny na nejaky zakusek, ale prichazime na to, ze kavarna je ve skutecnosti fastfoodova restaurace. Fish and chips jsme za cely pobyt jeste nemeli, tak si to vsichni davame, s lahvi vody to vychazi na uzasnych 10 liber, neuveritelna cena, asi jedno z nejlevnejsich mist v Londyne :)

Po obede zase mirime na mensi kolecko kolem muzea a po druhe hodine vyrazime zpet do hotelu. Cesta nam trva necelych 30 minut a v hotelu odevzdavame listecek od nasich kufru, Portyr je ale nemuze najit, tak mu jdeme pomoci, ale ani pak je nemuzeme najit, po par minutach ale slavime uspech, byly pekne maskovane v rohu. Bereme kufry a jdeme na metro stanici Marble Arch, kde bohuzel zjistujeme, ze na Oyster kartach uz nemame dostatek penez an jizdu, tak musime nabit 5 liber na kazdou.

Jedeme do stanice Vistoria, odkud vyjizdi nas Gatwick Express na letiste. Snazim se vratit Oyster kartu, abychom ziskali zpatky 3+3 libry. Bohuzel u vracirny je tak velka fronta, ze cekani vzdavame a nasedame do vlaku. V 1530 opoustime Londyn a v 1600 jsme na letisti. Odbaveni zacina 2,5 hodiny pred odletem, takze masme slusnou rezervu, nas let ma planovany odlet v 1830.

Jdeme se podivat, kde se odbavuje nas let, je to v sekci C, pred prepazkami je obri fronta. Po chvili uvazovani se zarazujeme do ronty, ktera se sune docela solidne kupredu. Po 20 minutach cekani jsme za pulkou fronty. Kolem fronty pobihaji dva zamestnanci firmy Menzies a vyrvavaji, kdo ma jit kupredu, komu by jinak uletlo letadlo. Bohuzel kdyz nam zbyva uz jen 8 lidi do konce fronty, zacvaknou zrizenci vychod a zacnou kricet: Copenhagen, Berlin, Milano... 10 minut a my porad nic. Nakonec nas ale pustili, my odevzdali kufry a sli jsme k bezpecnostni prohlidce. Pani se ale bohuzel nepodarilo naskenovat nase elektronicke letenky, takze jsme museli zpet, tentokrat ale bez fronty, aby nam vytiskli normalni boarding passy. Prvni slecna za prepazkou nas odbyla, ze ma spoustu lidi, druha byla nastesti sdilnejsi a listky nam vytiskla.

Pipnuti novych vstupenek uz bylo ok, tak jsme se zaradili do fronty k bezp. ramum. Bohuzel nas urednici poslali do patra, ze tady uz je plno. Vylezli jsme po schodech, 2x zahnuli a byli prvni na rade. Odlozil jsem si, prosel ramem a ten zacal pistet. Rikal jsem, ze nic nemam, urednik me pozadal o sundani bot a nasledne me prohledl. Pritom rikal, ze neni kapsar a ze jsem random choice. No bezpecnost je bezpecnost. Kdyz jsem odchazel, tak u kazdeho ramu byla vybrana jedna “random” choice. Po prohlidce jsme sli na kafe do kavarny Costa, pak jsme prohledli par kramu a sli pomalu k letadlu. Gate 4, asi 10 minut chuze. Malem bych zapomnel, na letisti je moc pekny obchod s Whiskey, tolik ruznych druhu na jednom miste jsem zatim v zivote nevidel.

Vyckali jsme frontu, byli vpusteni do gatu a cekali, az zazni pokyn k serazeni. Nejprve lide se speedy boardingem, tehotne, starci a deti, nasledne vsichni ostatni. Letime opet A319 a sedime u nouzovych vychodu na kridle, takze neni moc dobre videt ven. Letusak mi vysvetluje, ze u nouzovych vychodu nemuzu mit na podlaze vubec nic, takze musim brasnu s fotakem dat nahoru, snad ji nekdo neshodi...

Pred startem z kokpitu vyleza kapitan a rika, ze mu prezdivaji mister safety a ze pokud nebudeme udrzovat ocni kontakt s letuskami behem safety instruction, tak ze nas odveze do essexu, kde bydli. Je to vtipalek, bavi nas jeste chvili, pak se rozlouci a jedeme ke startu. Diky drobnemu zpozdeni pozorujeme , jak seda jedno letadlo za druhym, to vse v intervalu jedne minuty, narez... Pristanou 4 letadla a nas korab se pomalu zacina sunout na start, mel by zrychlit, mame jeste 55 sekund. 50. Ze by pristavajici letadlo porad nezahlasilo cleared runway? 45 sekund. Plny vykon, drzte si klobouky, jedeme z kopce ;) Od zeme se odlepujeme s hodne velkym naklonem a plny plyn drzime docela dlouho. Zpatecni cesta uz nebyla moc zabavna, moc toho videt nebylo, na Ruzyni pristavame s 15 minutovym predstihem a dovidame se, ze v hokeji vedeme po prvni tretine 1:0. Zavazadla nam prichazeji bez problemu, jedeme do priletove haly, ja se loucim a mirim na autobus, Ivo s Petrem cekaji na odvoz k autu. Domu dorazi zhruba o pulnoci, ja stiham posledni 3 minuty MS a tak mohu videt zaverecnych par minut vitezneho tazeni ceskeho tymu.