pondělí 30. srpna 2010

Fandím panu Bártovi v prosazení pokut podle typu auta a příjmů

Po volbách jsem si říkal, že Věci Veřejné jsou strana dvou lidí, kteří šli do politiky s jediným cílem, vydělat ještě více, než vydělávají teď. (Mám na mysli pana ministra Bártu a Dobeše.) Nyní se ale ukazuje, že se, alespoň pro teď, vrhli na napravování nesmyslů a chyb minulých vlád.

Šáličky za 80 korun pro medvídka, drahé tictacy, mytí auta dvakrát denně, to je jen špička ledovce, kterou odhalily doteď provedené audity. Další jsou buď v běhu, nebo zadány. Co se tak ještě asi dozvíme… Nečekám, že se v ČR za to někoho podaří zavřít, ale je to rozhodně dobré vědět. Trapně se pan exministr exhejtman Bendl vymlouvá, že neměl čas na takové blbosti. Blbosti za 38 milionů? Příště mi prosím také nějaké ty blbosti pošlete. Předem děkuji.

Nedávno také ministr Bárta představil zajímavou myšlenku, určovat výši pokut podle toho, v čem člověk jezdí a jaké měl příjmy. Okamžitě se zdvihla vlna kritiky, ale proč? Člověk, který jezdí v BMW řádově za milion, se nad pokutou 2000 korun jen zasměje, ale stejnou pokutu může také dostat někdo, jehož auto má jen o něco málo větší cenu. Nedávno navíc proběhl médii případ, ve kterém švédský občan dostal pokutu neuvěřitelných 20 milionů korun za rychlou jízdu. Ve svém mercedesu se řítil přes 300km/h a tak dostal přes prsty (a to myslím pořádně). Proč je u nás taková snaha naprosto zrušit dopravní předpisy?

Osobně si myslím, že to je jeden ze způsobů, jak řidiče vychovat k větší zodpovědnosti. Dalším prostředkem je okamžité zastavení v případě přestupku. Pokud totiž řidič předpisy poruší a je na to ihned, byť slovně, upozorněn, má to 1000x větší efekt, než když vám po půl roce přijde nějaká černobílá rozmazaná fotka. Tento nápad ministr Bárta bohužel zatím nepublikoval. Každopádně jsem jednoznačně pro určování výše pokut podle ceny vozu a ročních příjmů.

pátek 27. srpna 2010

Pan nemyslíš zaplatíš přemýšlel a tak moc nezaplatí?

Aféra režiséra Filipa Renče se táhne už několik dnů. V rychlosti si to shrňme. Pan Renč řídil vozidlo, boural (http://revue.idnes.cz/filip-renc-boural-dechovou-zkousku-i-odber-krve-ale-odmitl-pnj-/lidicky.asp?c=A100817_173646_lidicky_zep), od nehody zřejmě ujel, ale hlavně na výzvu Policie odmítl dechovou zkoušku i krevní odběr. Z čehož podle našich zákonů plyne, že alkohol v krvi měl. Ministerstvo dopravy se vcelku logicky rozhodlo, že by nebylo vhodné, aby pan Renč točil další videa v rámci kampaně “Nemyslíš, zaplatíš”. Podle serveru novinky.cz na nich vydělal přes 10 milionů korun.

Dnes jsem četl článek o dalším směřování případu. Co nového? Policie zjistila, že při nehodě opravdu Renč řídil (http://revue.idnes.cz/renc-lhal-policie-zjistila-ze-pri-nehode-ridil-ackoliv-tvrdil-opak-1co-/lidicky.asp?c=A100826_195503_lidicky_cen). Super, řekneme si, teď bude platit za své nemyšlení. V reálu ale podle českých zákonů měl v krvi do jedné promile a to je jen přestupek. Kdo zákon vymýšlel má u mne panáka před jízdou. Sankce za tento přestupek je “až” 50 tisíc korun pokuty a 2 roky bez řidičáku. To se moc nedá srovnávat s klasifikací trestného činu a následného soudního jednání, že?

Nezbývá než poprosit svědky, kteří viděli pana Renče pít, aby se přihlásili na nejbližší služebnu PČR a pomohli tak usvědčit bezesporu nebezpečné chování tohoto našeho úspěšného režiséra.

Pro ostatní je tu poučení: Když už chlastáš a řídíš, proboha, nikdy, nikdy nedejchej…

pátek 20. srpna 2010

Páteční prasata

Tak jsem zase jednou stihl páteční autobus a těšil se, jak budu brzo doma. Nechval dne před večerem, říkává moje babička. Pravda pravdoucí. Autobus nezatočil na dálnici, jak měl, ale pokračoval do průmyslové zóny. Že by nějaká nehoda, které se šikovně vyhneme?

Bohužel, na dalším sjezdu jsme na dálnici najeli a po pár metrech stáli. Tentokrát definitivně a nadlouho. 10 kilometrů popojíždění v koloně, dokážu si představit mnoho lepších činností, kterými vyplnit volný čas. Když jsme se blížili ke sjezdu na Starou Boleslav, zase jsem zahlédl borce, kteří se ženou v odstavném pruhu a následně se natlačí zpátky na cestu. Na R10 naprostá klasika a PČR to zjevně vůbec nevadí.

Podobnou prasárnu nedávno udělal ministr Bárta a dostal za to od novinářů pěkné kapky. Tuto činnost navíc experti označili za jednu z nejnebezpečnějších, které lze vůbec na dálnici provozovat. Hrozí, že buď zablokujete dálnici pro záchranáře, anebo hůře, někoho srazíte. Další hrozbou je růst agresivity mezi řidiči.

Ano, když kolem přejelo už 5. auto, opravdu jsem měl obrovské nutkání strhnout volant napravo a pořádně to do těch volů napálit, bohužel jsem v tu chvíli byl jen prostý cestující. Pomáhat a chránit byli bůhví kde, tak jsem si řekl, že se aspoň kouknu, kdo nás podjíždí.

Nejlepší byl borec ve stříbrném voze Škoda Fabia I. generace s logem T-Systems a státní poznávací značkou 9a5 4330. Jel jako že bude sjíždět do Staré Boleslavi (19:16 SELČ), pak projel po šrafovaném ostrůvku, jen na centimetry minul náš autobus, ohrozil vozidlo najíždějící od Staré Boleslavi a následně se nacpal do našeho pruhu. Pokud tohoto pilota znáte a ještě žije, přeji mu vše dobré a hodně slušných řidičů. Za dvě minuty poté ho následovalo bílé BMW X6 s SPZkou 3ab 3003, že by nějaká celebrita? Ten se pro jistotu žádným sjížděním ani najížděním vůbec netrápil a prostě jel v odstavném pruhu dál a dál.

No a rozuzlení celého příběhu? Policie samozřejmě nikde, zdržení bylo způsobeno havarovaným nákladním automobilem, které bylo nutné vyprostit a pak se celá dálnice rozjela. Drzé čelo lepší, než poplužní dvůr, ale počkejte podjížděči, až si koupím BVPčko…

pondělí 9. srpna 2010

Trial reset 4.0

Je to tu, dočkali jsme se a vyšla nová verze tohoto užitečného prográmku, který vyčistí Váš počítač od veškeré havěti, kterou tam zatáhly různé trial verze různých aplikací.

Stačí stáhnout a pustit scan all a poté všechny nalezené ošklivosti smazat a počítač je opět jako nový. Vedlejším efektem je to, že jdou programy používat, jakoby nikdy na Vašem počítači nebyly nainstalované.

Ke stažení zde: Trial reset 4.0

středa 28. července 2010

Skvělý nápad na propagaci Prahy

Dneska mě při pravidelné procházce Prahou napadla revoluční myšlenka, jak do naší krásné metropole nalákat více turistů. Co je největším problémem Prahy, pomineme-li okrádající taxikáře, neexistenci metra na letiště a nevychované revizory čekající na Dejvické na nebohé turisty? Uličky.

Ano, málokoho to napadne, ale zavedete-li nepražáka do křivolakých kroutících se úzkých uliček, kterými je Praha proslavená, lehce se ztratí. Každý den vidím alespoň 10 turistů, kteří bezradně koukají do mapy, kroutí s ní sem a tam a vůbec netuší, kde vlastně jsou. Občas je se slovy “Hi, can I help you?”, oslovím, většinou vypadají překvapeně, ale nakonec radu rádi přijmou. Někdy si ale říkám líná huba…

V kontrastu s tím byl New York, kde se nám několikrát stalo, že jen co jsme otevřeli mapu, nebo vypadali jen trochu zmateně, okamžitě nám někdo nabídl pomoc. Přátelské to město. Našinec na toto není úplně zvyklý, navíc jsme všichni tak trochu rasisti, že… A tu mě napadl Nápad. Skutečně s velkým N. Místo sponzorování zahraničních reklamních agentur pojďte natisknout trička, odznáčky, kšiltovky, které se budou prodávat za relativně rozumné ceny, výtěžek půjde na dobročinné účely a tyto předměty budou obsahovat cosi jako “Pay it forward.”. Prostě to pošli dál. Stručné, jasné, výstižně.

Kohokoli s tímto znakem by se turisté mohli bez obav zeptat na cestu. No nebyla by to dobrá reklama pro Prahu?