Již v metru bylo pozorovatelné Cosi. Bylo to skoro všude a bylo to cítit, ale ne tak, jako bezdomovec v poloprázdné dvaadvacítce, spíš jako lehký závan jara. Lidé cvakají zprávy na mobilech, na tváři lehce přiblblé úsměvy. Ale vypadají spokojeně a vyrovnaně. Ten úsměv také znám, také ho mám, když přijde “Zpráva”.
Výstup z metra ale vše rázně rozmetává. Bezhlavý dav ženoucí se k eskalátorům, po nich a nakonec, jako hloupí lumíci, přímo pod tramvaje. Přijeli jsme na Anděl.
Odolnější se dostanou do vysněného Tesca a ti nejodolnější dokonce získají i nákupní košík. Méně odolní kolabují a přijíždí pro ně vozy rychlé záchranné služby. Ještě, že ještě není měsíc internetu, to by museli přijet hasiči. V Tescu je nával, zblblí lidé kupují, co jim přijde do cesty. Ženy si kupují květiny a muži si kupují ženské spodní prádlo (asi, aby večer překvapili partnerku). V alkoholové uličce probíhá velkoodběr Bohemia sektu a levných vín, naštěstí ne krabicových. Někteří kupují v uličce nabízené obludky z Číny.
Na závěr přichází závěrečný test tlaku, cesta z marketu je podmíněna vyčekáním asi 20 minutové fronty. Nervy některých tečou, jiní se hystericky smějí. Pak se opět dav šikuje a pádí přes obchod s CDčky a dalšími květinami zpět k městské hromadné dopravě. Venku už je tma a lehce posněhává.
Valentýna prostě musíte milovat
Žádné komentáře:
Okomentovat